Šumavský upír: 3× 100 hororů I. zážitek! Doktor byl pochopitelně zcela konsternován. Navštívil už mnoho hřbitovů, ale tohle se mu ještě nikdy nestalo. Stál tu s vytřeštěnýma očima a pootevřenými ústy. Třetí facka mu však rozvázala jazyk. „Co to…?“ zablekotal užasle. „Tohle přece…“ Nedávalo to žádný smysl a také to nijak nezabránilo čtvrté facce. „Zmiz odtud, bídný felčare!“ ozvalo se z prázdna. „Rychle pryč, nebo je s tebou amen!“ Doktor Sekvoj samozřejmě neotálel. Už se nepokoušel s neznámým domluvit, neboť pocítil, že byl důkladně nakopnut. Dal se tedy do běhu, brilantně přeskočil hřbitovní zeď a zběsile pádil dál. Z místa věčného odpočinku se za ním ještě dlouho nesl posupný chechtot. Doktor proběhl liduprázdnou vsí jako o závod. Netroufal si zastavit, dokud nedoběhl zase do polí. Tady se teprve posadil do příkopu a celý propocený se jal hodnotit situaci. Tohle bylo přece k zbláznění! Přitom o tom, co ho právě potkalo, nemohl ani v nejmenším pochybovat. Ale na druhé straně – copak je možné vykládat přátelům, jak dostal na hřbitově pár facek od jakési neviditelné bytosti? A to dokonce v pravé poledne! Čím víc o věci přemýšlel, tím byl bezradnější. Vrátit se na hřbitov se ovšem neodvažoval. Ať už bytost, která ho tam inzultovala, byla čímkoli, bylo naprosto jasné, že nepřekypovala laskavostí. A kdo ví, čeho by byla schopná v návalu pořádného vzteku! V tom si doktor Sekvoj všiml, že sedí přímo pod ukazatelem cesty. Stálo na něm KALKA – 2 km. To bude zřejmě středisková obec, řekl si Sekvoj. A tam na rozdíl od toho zapomenutého hnízda snad ještě žijí lidé. Od nich se pokusím získat nějaké informace! Tak si to představoval, když se zvedal k polednímu pochodu do Kalky. Došel tam bez jakýchkoli nesnází. Ale tady si taky uvědomil, že jeho záměr vyzvědět, co se vlastně děje na podivném hřbitově v Kváči, bude těžko realizovatelný. Na koho je možné se obrátit s tak podivnou otázkou a nezesměšnit se přitom? Snad na národní výbor? Nesmysl! Tam by ho považovali buď za blázna, nebo provokatéra. Expertem přes nadpřirozené úkazy by však měl být farář. Kváč patří koneckonců do jeho farnosti a sluší se tedy, aby byl s rejem tamních temných sil náležitě obeznámen. Doktor Sekvoj zamířil tedy na faru. Byla prázdná. V místním kostele sloužil mši farář až z Velké Vsi, a to jen dvakrát za měsíc. A Velká Ves
95
Sumavsky_upir_tisk.indd 95
20. 5. 2017 22:02:16 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233340