Odkaz slunečnice
na studentech jen frustrovaně kompenzovali svou nemohoucnost a utlačování, jež zažívali doma. Pak přijde gymnázium a pokračuje to dál. Jste souzení a ostouzení za to, že jste nezaběhli stovku dost rychle. Nadávají vám do slečinek a tělocvikář se vám posmívá, chvástá se, kolik ve vašem věku udělal dřepů a sklapovaček. Nemůžete je z ničeho vinit, neuvědomují si, nakolik ovlivňují váš život, ať už pozitivně, nebo negativně. Někteří učitelé však zůstanou ve vašich srdcích a budete si navždy pamatovat jejich slova. To jsou ti, kteří svou práci nedělali jen pro peníze nebo proto, že to zrovna bylo v módě. Dělali to s láskou, a tu také vyzařovali. Na takové budete vždycky vzpomínat. Potom může přijít vysoká škola, chcete-li. Tam nátlak pokračuje. Soudí vás, hodnotí a někdo se může špatně vyspat a jen tak z plezíru se rozhodnout, že dnes zkoušku neuděláte. Někdo se rozhodne, že nebudete pokračovat a školu nedokončíte. Možná jste se učili, vydali ze sebe to nejlepší, ale neumíte to prodat. To ale neznamená, že jste méněcenní. Každá duše si na tento svět přinese do těla určité vlohy a talent. Ne každý je v sobě objeví a ne každý si je uvědomuje. Ale každý z vás má krásnou, čistou, svobodnou duši a každý z vás je v něčem výjimečný. I ten poslední, který před vámi klečí a žebrá o pár mincí. A v životě běží koloběh dál. Váš nadřízený v práci, který ve vás vidí jen mladého zelenáče, co právě nastoupil a neví o životě a práci, kterou má dělat, ani ň, bude rozhodovat o vašem postupu a platu. Frustruje vás to? Ano. Jste hodnocení? Kritizovaní? Sebrali vám radost ze života? Ano. A pak přijde partner a rodinný život a záhy nemáte dost prostředků na uspokojení všech přání a potřeb. Společnost vám ponouká hypotéky, leasingy, můžete mít, na co si vzpomenete. A pak 92
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233307