98
Obr. 61 Dopomoc indisponovanému způsobem most
Kombinace letky a mostu Je-li k dispozici více plavců, je možná dopomoc třemi plavci v kombinaci výše uvedených způsobů – kombinace letky a mostu. Při souhře tří dopomáhajících je důležitá komunikace mezi plavci vpředu, všichni dodržují stejné tempo a nevzdalují se od sebe. Při nácviku dopomoci indisponovanému plaveme nejprve kratší úseky s důrazem na správnost provedení, poté přecházíme k plavání delších úseků s důrazem na stálost pohybové struktury a vytrvalost. Nácvik dopomoci indisponovanému vyučujeme v bazéně v plavkách, poté přecházíme na osvojování dovedností v oděvu na klidné a poté i tekoucí vodě.
Obr. 62 Dopomoc indisponovanému kombinací letky a mostu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233064
9. Záchrana tonoucího
Všeobecné zásady Při záchraně tonoucího je nezbytné správně posoudit a vyhodnotit vzniklou situaci, transportovat jej z vody, je-li to nutné, poskytnout první předlékařskou pomoc a přivolat odbornou pomoc. Podle potřeby a v rámci možností zahájit resuscitaci, poté dohlížet na postiženého a předat ho spolu s potřebnými informacemi lékaři. K výcviku činností při záchraně tonoucího je možné přistoupit po seznámení cvičících s možnými nebezpečími ve vodě a zvládnutí dovedností v plavání ve ztížených podmínkách, potápění a orientací pod vodou. Pohyb a plavání v proudící vodě a pod vodou je nejdůležitější částí průpravy, protože cvičící zbavuje strachu, učí je zachovávat klid a rozvahu, posiluje sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti ve složitých podmínkách. Výcvik v záchraně tonoucího není jednorázovou činností. Všechny získané znalosti a dovednosti je nutné neustále rozvíjet, doplňovat a hlavně opakovat. Součástí připravenosti k záchraně tonoucího jsou i znalosti a dovednosti z oblasti poskytování první předlékařské pomoci, zejména život zachraňující úkony získané ve zdravotnické přípravě. Záchranná akce je nejúčinnější, je-li prováděna ve skupině. Proto i nácvik je nejlépe provádět kolektivně. Součinnost skupiny je při záchranné akci faktorem, který rozhoduje o její úspěšnosti či neúspěšnosti. Samotná akce je vedena jedním záchranářem a ostatní z týmu musí dobře znát své úkoly. Je nezbytné, aby každý jednotlivec byl připraven na další alternativy činnosti. Např. při rozdělení do menších skupin musí okamžitě vědět, jaká je jeho role a kdo mu velí. Dobré znalosti ve vedení záchranné akce, zvláště její organizace, jsou jedním ze základních předpokladů úspěchu. Špatné vedení a organizace zpravidla nevedou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233064
100
k záchraně tonoucího, ale mohou ohrožovat i bezpečí členů záchranného týmu.
Použití záchranných a nadlehčovacích prostředků Záchranné a nadlehčovací prostředky slouží pro záchranu tonoucího ze břehu nebo z plavidla. Některé lze využít i při osobním zásahu zachránce ve vodě. Druh a způsob použití záchranných prostředků se liší podle konkrétních podmínek, ve kterých výcvik a samotná záchranná akce probíhá. Efektivnost jejich využití je dána soustavným tréninkem v používání těchto prostředků. Tento trénink urychluje i racionální rozhodování nutné pro správný zásah. Pro záchranu tonoucího použije zachránce veškeré dostupné prostředky, buď typizované, nebo provizorní (prkna, kanystry, duše atd.). Postupem času a získáváním zkušeností v oblasti záchranných činností, včetně vodní záchranné služby, se vedle uvedených improvizovaných prostředků k záchraně tonoucího vyvinuly typizované a komerčně vyráběné záchranné prostředky a pomůcky: a) házecí pytlík – používá se především při záchraně na tekoucí vodě. Pytlík (vak válcového nebo kuželového tvaru) je vyroben z nylonové tkaniny výrazné signální barvy. V jeho dně je umístěn plovoucí materiál, aby pytlík zůstal na hladině. V pytlíku je smotáno 15 až 30 metrů plovoucího lana, jehož konec je otvorem ve dně pytlíku vytažen ven a ukončen smyčkou do poutka; b) záchranný pás – umožňuje různé varianty záchrany, lze ho tonou címu podat nebo hodit narovnaný nebo sepnutý do kruhu, použít k nadlehčení zachránce nebo zachraňovaného a jeho přepravě nebo pro resuscitaci ve vodě; c) záchranná deska – používá se v případě podezření na poranění páteře; d) záchranný kruh – používá se zásadně upoutaný k lanu; e) záchranná tyč – slouží k přitažení tonoucího ke břehu nebo plavidlu, avšak pouze na krátkou vzdálenost; f) záchranná vesta – je preventivním prostředkem, využívaným především při výcviku a jízdě na plavidlech nebo při záchraně na tekoucích vodách. Jako nadlehčovací prostředek ji lze použít i při překonávání vodní překážky. Při záchraně na tekoucí vodě používáme vestu s bezpečnostním popruhem, který nám umožňuje upoutání pomocí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233064