Jan Zrzavý / PROČ SE LIDÉ ZABÍJEJÍ
nosti jsme spíše šťastni ve společnosti, kde můžeme osobní zájmy prosazovat bez přílišných konfliktů a pokud možno i ve spolupráci s ostatními. Je ovšem vážná otázka, zda převládnutí skupinově konformních řádných občanů nad sobeckými individualisty je skutečně tou pravou cestou k hezčímu světu. Začíná tu totiž záležet na definici „skupiny“, vůči níž lze být či nebýt konformním; spouští se soupeření mezi členy různých „skupin“. Vracíme se vlastně kruhem zpět – opravdu vyhrávají ty skupiny, jejichž členové spolupracují, pomáhají si a příležitostně jsou ochotni i ke vzájemnému sebeobětování, ale není to proto, že by opomíjeli své individuální sobecké zájmy ve prospěch skupiny; jedinci prostě jenom v konfliktních situacích ochotně tvoří smečky, sekty či partaje, aby na ten konflikt nezůstali sami. Takový sportovní fanoušek je pro svůj klub schopen nemalých obětí; ale už kdysi na konstantinopolském Hippodromu si vzájemná zášť Modrých a Zelených vyžádala desetitisíce obětí. Modří a Zelení byli jistě „týmy“ ovládané společnou ideou i ochotou ke vzájemné pomoci; Modrý by přišel na pomoc Modrému ohroženému Zelenými s nadšením sapéra Vodičky mezi samými Maďary. Přesto se nezdá, že by zrovna takovýto triumf skupinovosti skýtal lidstvu příliš radostné naděje, zvláště když se skupinami, o které tu běží, stanou entity tak brizantní, jako jsou kmeny, náboženské obce, politické strany, národy a rasy.
98
proc se lide zabijeji.indd 98
13/02/2017 12:11:54 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232888