Meritum Daňový řád (Ukázka, strana 99)

Č Á S T I I – S P R ÁVA DA N Í

nebo nevyhověl výzvě k odstranění pochybností) rozhodnout o registraci také z moci úřední a obdobně je oprávněn rozhodnout z moci úřední i o zrušení registrace. Pokud bude správce daně provádět pouze změnu registračních údajů, tak nebude vydávat rozhodnutí, ale sepíše o tom úřední záznam).

Správce daně přidělí daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, daňové identifikační číslo (DIČ). Daňové identifikační číslo je společné pro všechna registrační řízení k jednotlivým daním. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, jímž je u fyzické osoby rodné číslo a u právnické osoby identifikační číslo. Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí správce daně vlastní identifikátor. Daňový subjekt je povinen DIČ uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem (např. ZDPH).

Obecná úprava registrace v daňovém řádu je postavena na principu, že se jedná o registraci daňového subjektu k jednotlivé dani a nikoliv o registraci daňového subjektu k místně příslušnému správci daně. V případě změny místní příslušnosti správce daně bude rozhodnutím dosud příslušného správce daně stanoven den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně. Nové rozhodnutí o registraci se na rozdíl od předchozí právní úpravy nevydává.

J U D I K AT U R A

!

Právní věta: Rozhodnutí o určení dne, od kterého nastávají účinky změny místní příslušnosti správce daně podle § 131 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je rozhodnutím podléhajícím soudnímu přezkumu.

Rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2016, čj. 2 Afs 65/2016-38, č. 3433/2016 Sb. NSS, www.nssoud.cz

!

Právní věta: Registrační povinnost (§ 125 až § 131 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je otázkou pouze evidenční, nikoliv rozhodující pro plnění povinností a uplatnění práv plátce.

Rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2014, čj. 8 Afs 59/2013-33, č. 3124/2014 Sb. NSS, www.nssoud.cz

90

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232872

Z ÁVA Z N É P O S O U Z E N Í

K APITOL A 8

Závazné posouzení Řízení o závazném posouzení je zvláštní řízení při správě daní, jehož výsledkem je závazné posouzení daňových důsledků, které vyplynou pro daňový subjekt z daňově rozhodných skutečností, a to v zákonem stanovených případech.

V rámci řízení o závazném posouzení má správce daně povinnost vydat na základě žádosti daňového subjektu rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, a to v případech, kdy tak stanoví zákon. Nejedná se tedy o všeobecnou editační povinnost, ale o závazné posouzení daňových dopadů v zákonem vymezených případech. Řízení o závazném posouzení není daňovým řízením, ale je speciálním řízením a je součástí správy daní.

§ 132 a 133 DŘ

Požádat o závazné posouzení může daňový subjekt pouze v případech vymezených zákonem (ZDP nebo ZDPH). Za přijetí žádosti o závazné posouzení se platí správní poplatek ve výši 10 000 Kč.

ZDP a ZDPH

PŘÍKLAD

V ZDP je stanoveno sedm případů závazného posouzení daňových důsledků z nastalých nebo očekávaných daňově rozhodných skutečností. Zákon také přesně stanoví, jaké náležitosti má obsahovat žádost. Jedná se o: – závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (§ 24a ZDP), – závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 24b ZDP), – závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením (§ 33a ZDP), – závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (§ 34e ZDP), – závazné posouzení skutečnosti, zda lze daňovou ztrátu uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně (§ 38na odst. 7 ZDP), – závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami (§ 38nc ZDP), – závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (§ 38nd ZDP).

O žádostech o závazném posouzení podle ZDP rozhoduje místně příslušný finanční úřad.

Rozhodnutí o závazném posouzení musí obsahovat kromě základních náležitostí rozhodnutí (§ 102 odst. 1 DŘ) také časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí. Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky.

Rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daňové povinnosti účinné vůči správci daně, který rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, jestliže v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno. Rozhodnutí je účinné po dobu tří let ode dne nabytí právní moci, pokud nestanoví správce daně lhůtu kratší anebo pokud došlo ke změně zákonných podmínek, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno.

91

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232872

Č Á S T I I – S P R ÁVA DA N Í

J U D I K AT U R A

Z právních úprav obsažených v § 34b a násl. zákona o správě daní a poplatků a v § 132 a násl. daňového řádu je zřejmé, že podmínky, za kterých správce daně vydává rozhodnutí o závazném rozhodnutí, i jeho povaha, stejně jako smysl a účel tohoto institutu jsou v obou citovaných právních předpisech upraveny obdobně.

Smyslem zavedení institutu závazného posouzení (též tzv. editační povinnost) bylo poskytnout daňovému subjektu právní jistotu v řízení před správcem daně v těch případech, kdy daňovému subjektu vzniknou pochybnosti o správné interpretaci platné právní úpravy v příslušném daňovém zákonu. Jeho prostřednictvím získá daňový subjekt informaci o tom, jakým způsobem by posoudil nastalou daňovou situaci správce daně. Pokud bude daňový subjekt postupovat v souladu s rozhodnutím o závazném posouzení, vyhne se potížím se správcem daně v eventuálním následném řízení.

Teprve v momentu vydání dodatečného platebního výměru, případně platebního výměru, kdy bude daňovému subjektu z důvodu nerespektování závazného posouzení správcem daně vyměřena či doměřena daň, dochází k zásahu do právní sféry daňového subjektu. Za této situace je však daňový subjekt oprávněn napadnout platební výměr či dodatečný platební výměr odvoláním.

V rámci odvolacího řízení pak odvolací orgán závěry správce daně vyjádřené v rozhodnutí o závazném posouzení přezkoumá. Obdobně bude přezkoumávat napadené rozhodnutí správní soud, pokud nebude daňový subjekt se závěry odvolacího orgánu souhlasit a podá žalobu.

Daňový subjekt, který nesouhlasí se závazným posouzením správce daně, má rovněž možnost předejít případným nepříznivým důsledkům dodatečného vyměření daně tím, že sice daň přizná v souladu se závazným posouzením, nicméně následně podá odvolání proti (většinou fiktivnímu) platebnímu výměru, kterým mu byla daň (konkludentně) vyměřena v souladu s jeho daňovým přiznáním. Tuto možnost u platebního výměru vydaného na základě závazného posouzení správce daně nyní výslovně přiznává § 140 odst. 4 daňového řádu, nevylučoval ji však ani zákon o správě daní a poplatků.

Rozsudek NSS ze dne 23. 8. 2011, čj. 5 Afs 37/2011-77, č. 2454/2012 Sb. NSS, www.nssoud.cz

92

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232872