Základní chirurgické techniky a dovednosti (Ukázka, strana 99)

9

Základní chirurgické techniky a dovednosti ■■ nevstřebatelná vlákna (např. polypropylen, polyester), jejichž struktura a pevnost se v čase nemění ■■ pseudonevstřebatelná vlákna (např. polyamid) se v průběhu prvních měsíců jeví jako stabilní, postupně však ztrácejí svou pevnost a v průběhu několika let dojde k jejich úplnému rozpadu ■■ vstřebatelná vlákna (např. polyglactin, polydioxanon) v tkáních mění svoji pevnost v čase a jsou postupně resorbována. Účelem vstřebatelného chirurgického vlákna je fixovat okraje rány po dobu nezbytnou k dostatečnému zacelení rány a následně podlehnout degradaci Vlákna přírodního původu (catgut) se vstřebávají enzymaticky za účasti zánětu. Vlákna syntetického původu (polymery kyseliny glykolové a kyseliny mléčné) se vstřebávají hydrolýzou s minimální účastí zánětlivé reakce organismu. Syntetická vlákna jsou proto šetrnější vůči organismu, indukují malou zánětlivou reakci a jsou široce využívána ve všech chirurgických oborech.

Důležitým ukazatelem definujícím rychlost resorpce vlákna je poločas rozpadu (doba, za kterou vlákno ztratí 50 % své počáteční pevnosti). V závislosti na rychlosti resorpce dělíme chirurgická vlákna na krátkodobě vstřebatelná (poločas rozpadu cca 7 dní), střednědobě vstřebatelná (poločas rozpadu 14–21 dní) a dlouhodobě vstřebatelná (poločas rozpadu 28–40 dní).

Rychlost resorpce vstřebatelného vlákna však závisí nejen na vlastnostech vlákna, ale také na stavu tkání a na celkovém stavu pacienta.

Pooperační komplikace (zejména infekce v ráně) vedou k urychlené resorpci chirurgického vlákna. Pokud má pacient febrilie, infekci nebo deficienci proteinů, dochází k akcelerované resorpci vlákna rovněž.

9.4

Síla (průměr) chirurgického vlákna

Síla (průměr) vlákna je důležitý parametr, který je zohledňován při výběru šicího materiálu pro konkrétní účel v chirurgii. Průměr vlákna úzce koreluje s pevností vlákna. V současnosti jsou využívány dvě stupnice pro označení průměru chirurgického vlákna: USP škála a EP (metrická) škála.

■■ USP (United States Pharmacopeia) je škála vycházející z amerického lékopisu. Tento systém je starší (ve srovnání s EP) a doposud 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232195

Chirurgický šicí materiál a jehly

9

v praxi více využívaný. Škála byla vytvořena v závislosti na technologickém vývoji výroby chirurgických vláken. V době zavedení USP škály bylo nejtenčí vlákno označeno „0“, silnější vlákna byla označena vzestupně celými čísly „1“, „2“, „3“ atd. Technologický pokrok v následujících desetiletích umožnil výrobu vláken menšího průměru, než byla původní „0“. Tato tenčí vlákna byla označena kódem tvořeným celým číslem s lomítkem a nulou: „2/0“, „3/0“ atd.

Přitom „2/0“ je silnější než „3/0“ atd. (tab. 9.1).

■■ EP (European Pharmacopeia) je metrický systém vycházející z evropského lékopisu. Označení síly vlákna odpovídá desetinásobku dolní hranice rozmezí, do kterého spadá síla vlákna v milimetrech (tab. 9.1).

Tab. 9.1 Škály pro označení průměru chirurgického vlákna USP škála 5 3+4 2 1 0 2/0 3/0 4/0 5/0 6/0 7/0 8/0 9/0 10/0 11/0

EP (metrická) škála 7 6 5 4 3,5 3 2 1,5 1 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1

Průměr (mm) 0,700–0,799 0,600–0,699 0,500–0,599 0,400–0,499 0,350–0,399 0,300–0,349 0,200–0,249 0,150–0,199 0,100–0,149 0,070–0,099 0,050–0,069 0,040–0,049 0,030–0,039 0,020–0,029 0,010–0,019

V chirurgické praxi platí zásada, že si pro šití vybíráme co nejmenší průměr vlákna, který ještě za daných podmínek dokáže dostatečně pevně fixovat okraje rány k sobě v průběhu hojení. Výběr nejtenčího šicího 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232195

9

Základní chirurgické techniky a dovednosti materiálu je základním předpokladem pro snížení traumatizace tkání i pro snížení množství cizorodého materiálu v ráně. Pro výběr vhodného průměru vlákna je proto důležité mít nejen osobní zkušenost s jednotlivými typy vláken, ale také poznat mechanické charakteristiky tkání, které šijeme.

9.5

Chirurgické jehly

Výběr chirurgické jehly je stejně důležitý jako výběr šicího materiálu – vlastnosti jehly podmiňují traumatizaci tkání, skrze které jehla s vláknem prochází. Chirurgické jehly jsou dostupné v různých velikostech, tvarech a průřezech. Ideální jehla by měla být: ■■ vyrobena z vysoce kvalitní nerezavějící oceli ■■ schopna penetrovat tkáně s minimálním odporem ■■ schopna minimálně traumatizovat tkáně ■■ vysoce odolná vůči ohýbání ■■ průřez jehly by měl být co nejmenší (se zachováním pevnosti jehly) ■■ tělo jehly by mělo umožňovat pevný a bezpečný úchop do jehelce V minulosti byl chirurgický uzávěr ran prováděn obvykle pomocí rovné nebo lehce zakřivené jehly, kterou chirurg držel v ruce. V současnosti mají chirurgické jehly obloukovitý tvar tvořící různě velkou výseč kruhu (od 1/8 po 5/8 obvodu kruhu). Jehlu držíme v průběhu chirurgického šití vždy prostřednictvím nástroje (jehelce, peánu nebo pinzety), abychom tak minimalizovali riziko poranění členů operačního týmu – viz kap. 5 Práce se základními chirurgickými nástroji. Na chirurgické jehle rozlišujeme následující tři základní části.

Zápustka (ouško) jehly Jehly zakončené ouškem, skrze které bylo navlečeno chirurgické vlákno, se v dnešní době používají již minimálně (obr. 9.1a). Hlavní nevýhodou jehly s ouškem byla traumatizace tkání při průchodu ouška jehly s vláknem tkáněmi (ouško jehly se zdvojeným převlečeným vláknem mělo více než dvounásobný průměr ve srovnání s průměrem samotné jehly nebo vlákna).

V současnosti je téměř veškerý chirurgický šicí materiál dodáván ve formě tzv. atraumatických návleků (obr. 9.1b), které jsou sterilně zabaleny a připraveny k okamžitému použití. Atraumatický návlek tvoří jehla a vlákno, které jsou pevně spojeny. Konec jehly má formu zápustky (je 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232195