Doba jedová 6 – špína • hygiena • imunita • alergie
druhová pestrost zaručuje stálost a odolnost. Nízká biodiverzita může naopak znamenat nezdravý a nestabilní ekosystém. Naše střeva nejsou výjimkou; onemocnění jako obezita, diabetes mellitus 2. typu či choroby trávicího ústrojí sdílejí společný jmenovatel: nízkou mikrobiální druhovou rozrůzněnost. Pro vyjasnění rozsahu prospěšného působení mikrobiální diverzity na lidské zdraví jsou sice zapotřebí další výzkumy, ale základní zjištění je naprosto zřejmé: typický západní životní styl diverzitu nepod poruje. Tzv. západní strava – s vysokým obsahem tuků, cukrů a průmyslově zpracovaných obilovin zbavených nejcennějších složek pocházejících hlavně ze slupky zrn – se úzce pojí s množstvím lidských chorob a zároveň s mnohem méně rozrůzněnou mikrobiotou. Příčinou její nízké diverzity je pravděpodobně skutečnost, že většina potravin konzumovaných v západní společnosti (a stále více i v rozvojových oblastech) pochází jen z mála druhů rostlin a živočichů. Pětasedmdesát procent světových potravin se vyrábí jen ze dvanácti rostlinných druhů a pěti živočišných druhů. Je udivující, že zdrojem 60 % kalorií, jež člověk získává z rostlin, jsou jen tři rostlinné druhy – rýže, kukuřice a pšenice. Jde vskutku o šokující a náhlou změnu v lidském stravování, když uvážíme, že v prvním desetiletí 20. století byla genetická diverzita pěstovaných a konzumovaných rostlin o 75 % vyšší. Dnes všichni jedí totéž a ve velkém množství. Výjimku tvoří jen oblasti hospodářsky zaostalé, kde se lidé věnují zemědělství a drží se stravovacích návyků podobných těm, které jsme znali před sto lety. Jaké účinky to má na střeva, ukázala studie, v níž výzkumníci porovnali mikrobiotu dětí žijících venkovským životním stylem v západoafrickém státě Burkina Faso s mikrobiotou dětí z městského prostředí v Itálii. Africké děti jedí zeleninovou, obilovinovou a luštěninovou stravu bohatou na vlákninu, v níž chybějí průmyslově zpracované – rafinované – potraviny, zatímco ve stravě evropských dětí dominují vysokokalorické cukry, živočišné tuky a rafinované obiloviny. Složením mikrobiálních 100
doba_jedova_6_zlom.indd 100
7.3.2017 14:27:42 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231734
Pevná strava – více potravy pro mikroby
společenstev se děti z Burkiny Faso od italských dětí značně lišily – a jejich mikrobiota byla navíc mnohem různorodější. Je jasné, že těžko můžeme označovat životní styl dětí z Burkiny Faso za zdravější oproti stylu italských dětí, protože africké děti trpí s větší pravděpodobností infekcemi a podvýživou a obecně se bohužel dožívají nižšího věku než děti narozené v západní Evropě. Na druhou stranu jim však hrozí nižší riziko rozvoje chorob imunitního systému, jejichž výskyt v západním světě v současné době prakticky přerostl v epidemii. Jde o pouhou náhodu? Podle přibývajícího množství zjištění naznačujících, že mikrobiota hraje v rozvoji těchto onemocnění velmi důležitou roli, o žádnou náhodu nejde. V ideálním světě by dětská střeva hostila bohaté a rozrůzněné mikrobiální společenstvo bez rizika rozvoje vážných infekčních onemocnění, ale naše současná společenská praxe se zajímá jen o jednu stranu rovnice (o omezení infekcí). Vzhledem k tomu, jak dobře bakterie reagují na jídlo, je patrně nejvhodnější cestou, jak navýšit mikrobiální diverzitu, pestrá strava. Navíc již víme, že nejvhodnějším časem pro péči o diverzifikaci mikrobioty jsou první dva až tři roky života. Vzpomeňte si, že po počátečním stadiu dětství zůstávají mikrobiální společenstva prakticky nezměněná, takže nyní nastává optimální období, během něhož můžeme prostřednictvím jídla podporovat rozvoj diverzifikované mikrobioty. Není například dobré, když dítěti dáváte celé týdny – dokud nevyčerpáte obsah balíčku – jen rýžové cereálie. Lepší je nabídnout mu nejrůznější obiloviny, včetně ovesných vloček, rýže, ječmene, quinoy atd. Je také dobré volit spíše celozrnné obiloviny, ne průmyslově zpracované (zbavené slupky a rozemleté na jemnou mouku). Západní strava je neobyčejně chudá na vlákninu a v rafinovaných obilovinách je jí hodně málo. Luštěniny bohaté na bílkoviny, například čočka, fazole a hrách, obsahují hojnost vlákniny a snadno se z nich připraví dětem kaše. Do všech jídel, nebo alespoň do většiny, přidávejte další vlákninu v podobě zeleniny a nezapomeňte na netradiční škrobovou 101
doba_jedova_6_zlom.indd 101
7.3.2017 14:27:42 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231734
Doba jedová 6 – špína • hygiena • imunita • alergie
z eleninu, jako jsou sladké brambory (batáty), topinambury, pastinák nebo kasava (maniok, tapioka), neboť není vhodné upnout se výhradně na druhy zeleniny s nízkým obsahem vlákniny, jako jsou například brambory. Je pochopitelné, že většina lidí ve vyspělé společnosti nebaží po těchto potravinách tolik jako řekněme po makaronech s kečupem nebo pizze, ale pro dítě je v tomto raném stadiu nejvhodnější zvyknout si na správnou výživu. Správná životospráva se stane – častým opakováním – pro dítě návykem, stejně jako se pro něj stane návykem úklid pokoje. Když uvažujete, jak krmit rostoucí mimino a batole, nemyslete jen na dítě, ale i na jeho mikrobiotu. Krmte je oba prospěšnou, zdravou a pestrou stravou, bohatou na rozpustnou i nerozpustnou vlákninu a chudou na tuky a cukry; poděkují vám za to oba, dítě i jeho mikrobiota.
Kdy, co a kolik? Vědět, kdy u dítěte začít s pevnou stravou a s jakým druhem pevné stravy, je problém, protože pravidla se neustále mění. Tak například Claire zažila změnu doporučení u svých vlastních dvou dětí, jež se narodily necelé dva roky po sobě. Když se jí narodila dcera Marisol, bylo Claire doporučeno, aby holčičce začala dávat pevnou stravu v šesti měsících, aby ji nejprve krmila obilovinami a postupně přešla na zeleninu, ovoce a maso. Po roce a půl jí u jejího druhého dítěte rodinný lékař doporučil, aby chlapečka začala krmit pevnou stravou mezi čtvrtým a šestým měsícem podle toho, zda dítě projeví chuť. Když v loňském roce porodila dítě Claiřina přítelkyně, bylo zřejmé, že se směrnice opět změnily, neboť lékař jí poradil, aby začala dítěti podávat pevnou stravu ve čtyřech až šesti měsících a aby začala masem. Je zřejmé, že některé záležitosti s načasováním podávání pevné stravy je třeba ještě vyjasnit, ale jedna věc je jistá: počátek krmení pevnou stravou v intervalu mezi čtvrtým a šestým měsícem závisí na tom, kdy a zda konkrétní dítě projeví zájem a připravenost. 102
doba_jedova_6_zlom.indd 102
7.3.2017 14:27:43 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231734