Konec ghetta
a pomocný personál musí opustit nemocnici. Odvezou je do tábora v Płaszówě. Nemocní zůstanou. Jsou nepotřební k práci. Druhý den budou všichni zastřeleni i se dvěma lékaři a jejich rodinami, kteří v nemocnici zůstali. Odvezou je do společného hrobu v Płaszówě. Doktorka Katia Blauová. Hezká žena se světlými vlasy a modrýma očima. Nechtěla opustit svou kolegyni Klaru Bergerovou, která se před pár dny snažila utéct kanálem i s malým synkem. Upadla tak nešťastně, že si zlomila nohu. Musela se vrátit do ghetta, ke vstupu do kanálu. Německý voják jí vyrval syna z rukou. Už ho nikdy neviděla. Leží na nemocniční posteli, u ní Katia. Vzteklý Hujar s pistolí v ruce křičí, aby vstala a otočila se. Katia je klidná. Ani se nepohnula. Podívá se mu do očí a řekne: „Střílejte, já se smrti nebojím.“ Byla to její poslední slova. Na ležící ženu už Hujar nevystřelil. Schoval si pistoli do pouzdra. Vedle stojící odeman přikázal dvěma mužům, aby doktorku Bergerovou dopravili do nemocnice v Płaszówě. Tam zanedlouho spáchala sebevraždu. Slova „spáchala sebevraždu“ se mi zdají nemístná, nevhodná. Spáchala? Spáchat je možné zločin. Ale Klara Bergerová odešla ze života dobrovolně. Průchozí kanál byl jednou z mála možností záchrany. Jeden z možných vstupů byl na roku ulic Krakusa a Piwné. Kanál je nízký, temný, lidé musí postupovat schýlení, v ruce zavazadlo nebo na rukou dítě, všude nečistoty, špinavá voda, málo vzduchu, někdo omdlel, zablokoval, ztížil průchod, někde se topí malé dítě. Výstup je u železničního mostu na břehu Visly. Jen první uspěli, pak Němci cestu objevili a na konci postavili stráž. Zachránil se například lékař z židovské nemocnice dr. Julian Aleksandrowicz se ženou a synem. Podařilo se mu odnést i strojopisnou práci z oboru hematologie, výsledek jeho výzkumu z let 1936–1939. Strojopis se podařilo ukrýt, po válce vyšel jako učebnice. Jiná rodina se dvěma dětmi štěstí neměla. Nedaleko Visly je zadrželi polští „granátoví“ policisté a dovedli zpátky do ghetta. Amon Göth všechny zastřelil. Dalším uprchlíkům pomohli na Zablocie polští železničáři z nedaleko stojícího vlaku. Příslušníci SS, SD a OD důkladně prohlédli opuštěné domy a byty. Prohlíželi komíny, podlahy, kamna, půdy a sklepy. Hledali
99
Tábor ve stínu Osvětimi_tisk.indd 99
17. 3. 2017 13:34:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231100