Chvíli na pravém místě
Celý jeho osud není bez zajímavosti a je do značné míry i odrazem poměrů doby. Pozdější generálmajor Jaroslav Uhlíř odešel bojovat do Španělska s hodností čs. svobodníka. Po devíti letech se vrátil do osvobozené vlasti v hodnosti rotmistra čs. zahraniční armády. Teprve v roce 1949 se stal poručíkem v záloze. Jeho plat byl tedy doslova začátečnický. Teprve později byl povýšen na majora. Až v roce 1954 se stal podplukovníkem. Na práci v disciplinární komisi nemohla Helena Petránková stačit sama. Vyhledávala si proto velice opatrně své spolupracovníky. Jedním z nich se stal plukovník Alois Soběslavský, který v roce 1949 ukončil školu osvětových důstojníků čs. armády, byl aktivován a nastoupil na Hlavní politickou správu. Helena o něm věděla, že je také interbrigadista, účastník odboje v čs. armádě ve Velké Británii, tankista a původně dělník. Opravdu disciplinárních případů tehdy v začátku nebylo mnoho. Ale vyskytovaly se a musely se řešit. Podplukovník Helena Petránková tak v té době chodila na nejvyšší armádní instance, ale musela zajíždět i k jednotlivým útvarům. To byly začátky její práce v disciplinární komisi. Všechno se tenkrát zdálo ještě v pořádku. Helena intenzivně pracovala a ministrem národní obrany byl v té době Ludvík Svoboda. Když v roce 1949 jela Helena s delegací do Dukelského průsmyku, bylo jí čtyřicet šest let. Na fotografii však vypadá mnohem starší. Ve tváři má vepsáno hluboké dojetí. Jako by měla na krajíčku pláč – má co dělat, aby v uniformě s vysokou hodností svému dojetí nepodlehla. Je tu taková slavnostní atmosféra. Uniformu má novou, vyžehlenou, jako od krejčího přinesenou. V ruce drží předpisovou kabelku. Z tváře jí lze ale vyčíst, že je myšlenkami u Alfréda Benedikta, Rity Novákové, Vendelína Opatrného, Víta Nejedlého, u všech, které měla tak ráda. Helena vždycky ráda žila, ale zároveň stále v sobě nosila pocit provinění, že žije, že je stále na této zemi, kterou každým jarem pokrývá zeleň, na níž pučí květy. Během oslav na Dukle zachytil fotograf Helenu Petránkovou stojící v řadě jiných žen, ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda jí odevzdával stříbrnou medaili Čs. vojenského řádu „Za svobodu“. Helena Petránková v tu chvíli netuší, že
99
Soukrome valky_tisk2.indd 99
2. 3. 2017 20:30:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231099