P osei don i a 97
„Zavírám… víte…“ Bylo téměř dojemné sledovat, jak Pierre červená pod jejím pohledem. Na okamžik ho Belindě bylo líto: byla si téměř jistá, že nikdy nepoznal ženu v biblickém významu slova. A možná že k tomu nastala ta pravá chvíle. Vstala od stolu, předala mu knihu, a zatímco ji odešel uložit do regálu, tiše jako kočka otočila klíčem ve dveřích. „Ten pán, který tu byl jako poslední…“ zeptala se Pierra s nevinným úsměvem. „Berlitz, že? Zdá se mi, že má rád učené knihy.“ „Ano,“ s nelibostí odpověděl Pierre. „Grundlinien einer Rassen-Hygiene od Alfreda Ploetze a nějaké knihy o kraniometrii.“ „Kraniometrii?“ „Měření vnějšího obvodu lebky,“ odpověděl Pierre. „Lze předpokládat, že osoba je tím inteligentnější, čím větší objem lebky má, nebo ne? A chceme-li se něco dozvědět o inteligenci jednotlivých ras, je zapotřebí změřit obvody lebek jejích příslušníků.“ „Věříte tomu, Pierre?“ Belinda se na něj podívala tvrdým pohledem. „Já… ne… Ale mnozí ano. Viděl jsem v zoologické zahradě pygmeje chyceného a dovezeného přímo z Nezávislého státu Kongo… A nemohu uvěřit, že je stejný jako já, že má stejnou inteligenci, stejné pocity, že není jen něčím divokým… Nevím, jestli mi rozumíte. Ale na druhou stranu… v jeho očích bylo cosi lidského… něco, díky čemu rozhodně nemohl být pouhou opicí. Nevím… Chápu, že nesdílíte tu myšlenku?“ „Obávám se, že ne.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230497