ní první pomoci, nezabezpečení dostatečné péče, ochrany, hygieny, něhy, lásky po narození dítěte, kdy je existenčně zcela závislé na péči okolí. Nedostatek ve vzdělání a výchově: negramotnost, nedostatek stimulace, vzdělanostní úroveň zcela neodpovídá možnostem dítěte. Nedostatek přístřeší, ošacení, ochrany: nezabezpečení domova, ztráta domova v důsledku války, emigrace, úmrtí rodičů, v důsledku útěku z domova, v důsledku chudoby, nezaměstnanosti nebo nedostatečnou péčí rodičů. Vykořisťované dítě: námezdní práce dětí do šestnácti let, žebrání, prostituce.
5.3 Psychické týrání Vymezení pojmu psychické či emocionální týrání je obtížněji samostatně definovatelné ve srovnání s týráním fyzickým či sexuálním zneužíváním. Je to z toho důvodu, že psychické týrání je na rozdíl od fyzického a sexuálního obtížněji doložitelné (např. fotodokumentací) a na první pohled není patrné. Z odborného hlediska je jasné, že tam, kde se děje fyzické týrání nebo sexuální zneužívání, dochází současně i k týrání psychickému. Psychické týrání v sobě zahrnuje také složku emocionálního týrání, která je vlastně zahrnuta i pod pojem psychická deprivace. Psychické týrání se asi nejvíce vyskytuje a diagnostikuje u rodičů, kteří se rozvádějí a „přetahují se“ o dítě. Ale i mimo rozvádějící se páry je výskyt psychického týrání poměrně hojný, i když v našem soudnictví řešený nejméně často (na rozdíl od jiných typů týrání) (Dunovský in Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995). Psychické týrání obsahuje aktivní složku (dítěti se děje nějaká nepříznivá událost nebo činnost: nadávky, ponižování, zesměšňování, nedůvěra, opovrhování), ale i pasivní složku (dítěti se neděje to, co je správné ve výchově). Za psychické týrání můžeme považovat i to, že rodiče zkrátka neprojevují zájem o dítě, nevšímají si ho, nezajímají je jeho problémy, bagatelizují je. Dítě má v důsledku toho nedostatek péče a to vše po dlouhou dobu. Na druhé straně se setkáváme s vysokými až nepřiměřenými nároky rodičů na výkony svých dětí, a to zejména v návaznosti na výsledky ve škole, obzvlášť pokud nároky na dítě neodpovídají jeho kognitivním či jiným možnostem. Při nenaplňování představy rodičů dítětem se pak množí manipulace ve smyslu vyvolávání pocitů viny, nedostačivosti apod., větami typu: „S takovými známkami to nikam nedotáhneš, děláš nám jenom ostudu.“, trestuhodné jsou věty typu: „Nemám tě rád(a), když se tak špatně učíš.“ V současné době je čím dál větší problém trávení času rodičů s dětmi, věnování se dětem. Mnoho rodičů je zaneprázdněno prací a komunikace se mnohdy omezuje pouze na sdělení výsledků ve škole. Pokud nejsou vyhovující, nastane bludný kruh trestů, ——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229823