Filologické studie 2016 (Ukázka, strana 99)

Fenclová, M. (2010). Stručná korektivní fonetika francouzštiny: výklady, přehledy a cvičení. Plzeň: Západočeská univerzita.

Charliac, L., Motron, A.-C. (2006). Phonétique progressive du francais. Paris: CLE International.

International Phonetic Association (1999). Handbook of the international phonetic association: a guide to the use of the international phonetic alphabet. Cambridge University Press.

Janešová J. (1995). Praktický kurs francouzské výslovnosti. Praha: Leda.

Kaneman-Pougatch, M. (1990). Plaisir des sons. Paris: Hatier/Didier.

Léon, M. (1991). Exercices systématiques de prononciation française. Paris: Hachette.

Léon, P. (1992). Phonétisme et prononciation du français. Paris: Nathan.

Léon, P. (1993). Précis de phonostylistique: parole et expressivité. Paris: Nathan.

Léon, P. (2005). Phonétisme et prononciations du français: avec travaux pratiques d’application et corrigés. Paris: Armand Colin.

Mensdorff-Pouilly, L. A. (1996). Chants sons français. Praha: Fraus.

Ohnesorg, K. (1965). Nástin fonetiky jazyka francouzského. Praha: SPN. Pačesová, J., Ohnesorg, K. (1998). Úvod do obecné fonetiky a fonologie: fonetika francouzštiny. Brno: Masarykova univerzita.

Pagniez-Delbart, T. (1990). À l’écoute des sons. Poitiers: Clé International.

Palková, Z. (1997). Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum.

Warnant, L. (1987). Dictionnaire de la prononciation française dans sa norme actuelle. Paris – Gembloux: Duculot.

Wioland, F. (1991). Prononcer les mots du français. Paris: Hachette.

Ad 2) Studijní literatura pro „navazující“ předměty Korektivní fonetická cvičení, Fonetická cvičení apod.: Abry, D., Chalaron, M.-L. (2000). Phonétique: 350 exercices. Paris: Hachette.

Argor-Dutard, F. (1996). Éléments de phonétique appliquée. Paris: Armand Colin.

Carton, F., Rossi, M., Autesserre, D., Léon, P. (1983). Les Accents des Français. Paris: Hachette.

Clarenc, J., Gomez-Pescié, L. (1990). La parole est à vous. Montpellier: Université Paul Valéry.

Detey, S., Durand, J., Laks, B., Lyche, Ch. (2010). Les Variétés du français parlé dans l’espace francophone: ressources pour l’enseignement. Paris: Ophrys.

Dohalská, M., Schulzová, O. (1991). Fonetika francouzštiny. Praha: SPN. Fenclová, M. (2003). Fonetika francouzštiny jako lingvodidaktický problém. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

Charliac, L., Motron, A. (1998). Phonétique progressive du français avec 600 exercices. Paris: CLE International.

Janešová, J. (1995). Praktický kurs francouzské výslovnosti. Praha: Leda.

Kaneman-Pougatch, M., Pedoya-Guimbretière, E. (1991). Plaisir des sons. Paris: Barier/Didier.

Léon, P. (1993). Précis de phonostylistique. Paris: Nathan Université.

Pagniez-Delbart, T. (1990). À l’écoute des sons. Poitiers: CLE International.

Ad 3) Studijní literatura pro úžeji zaměřené kurzy Historie a současnost francouzské spisovné výslovnosti, Kontrastivní fonetika, Fonetická variabilita francouzštiny: Bonnard, H. (1982). Synopsis de phonétique historique. Paris: SEDES. Carton, F. (1974). Introduction à la phonétique du francais. Paris: Bordas.

Dohalská, M., Schulzová, O. (2015). Fonetika francouzštiny. Praha: Karolinum.

Fónagy, I. (1980). L’accent français: accent probabilitaire. L’accent en français contemporain.

In Fonágy, I., Léon, P. (Ed.), Studia Phonetica, č. 15, s. 123–133. Paris/Toronto: Didier.

Charliac, L., Motron, A.-C. (1999). Phonétique progressive du français. Paris: CLE International.

International Phonetic Association (1999). Handbook of the international phonetic association: a guide to the use of the international phonetic alphabet. Cambridge University Press.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228920

Lacheret-Dujour, A., Beaugendre, F. (1999). La prosodie du français. Paris: CNRS Langage.

Léon, P. (2007). Phonétisme et prononciations du français. Paris: Armand Colin.

Léon, P. (1993). Précis de phonostylistique. Paris: Nathan.

Martin, Ph. (2009). Intonation du français. Paris: Armand Colin.

Martinet, A. (1974). Le français sans fard. Paris: PUF. Martinet, A., Walter, H. (1973). Dictionnaire de la prononciation française dans son usage réel. Paris: France-Expansion.

Perret, M. (2011). Introduction à l’histoire de la langue française. Paris: Armand Colin.

Pioche, J. (1998). Histoire de la langue française. Paris: Nathan.

Sauvageot, A. (1962). Français écrit, français parlé. Paris: Larousse.

Straka, J. (1993). Ke vzniku a vývoji francouzského jazyka a k utvoření jeho dnešní výslovnosti. Praha: FF UK. Warnant, L. (1987). Dictionnaire de la prononciation française dans sa norme actuelle. Paris: Duculot.

4.2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA VÝUKY FONETIKY A FONOLOGIE FRANCOUZSKÉHO JAZYKA V 60. letech bylo na FF UK navázáno způsobem výuky i odbornou a vědeckou činností v oblasti fonetiky francouzštiny na působení prof. B. Hály (viz kap. 1.3). Teoretický výklad i praktická cvičení byla postupně aktualizována v souladu s novými oborovými výzkumy.

Fonetika francouzštiny na FF UK byla od zřízení Fonetického ústavu (dále FÚ) plně začleněna do jeho činnosti. Od roku 1990 byla navázána úzká spolupráce s francouzskými fonetiky (Université Paris Diderot – Paris 7, Université Paris 8, Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3, Université Aix-Marseille aj.). V roce 1997 bylo zahájeno první paralelní doktorské studium (doctorat en cotutelle) na Univerzitě Karlově a Université Paris Diderot – Paris 7 (doktorát z oboru fonetika a současně doctorat en Linguistique théorique, formelle et automatique).

První doktorskou práci (Expressions prosodiques de certaines attitudes en tchèque et en français. Étude comparative.) obhájila v roce 2001 Jana Mejvaldová (Vlčková), poté v roce 2002 Tomáš Duběda (Unité accentuelle en français et en tchèque : caractérisation structurelle et acoustique.) – v té době oba odborní asistenti FÚ FF UK. V roce 2011 následovala obhajoba práce Sylvy Novákové (La production et la perception du schwa (E caduc) en français et en tchèque. Étude comparée et applications pédagogiques.) a 2014 Kateřiny Vychopňové (Sukové) (La durée vocalique : comparaison des systèmes vocaliques tchèque et français des points de vue phonétique et phonologique. Étude contrastive et implications pédagogiques.) – doktorát z oboru pedagogika a současně doctorat en Linguistique théorique, formelle et automatique. Poslední disertační práci v rámci paralelního doktorského studia obhájila v roce 2016 Polina Chodaková (Analyse prosodique de musiques urbaines en français et en tchèque.). Vedoucími doktorandů byli prof. J.-Y. Dommergues, prof. Ph. Martin (Université Paris Diderot – Paris 7), prof. M. Dohalská a doc. T. Duběda (UK Praha).

Na univerzitě Sorbonne Nouvelle – Paris 3 obhájila v roce 2015 svou disertační práci Nikola Paillereau (Perception et production des voyelles orales du français par des futures enseignantes tchèques du Français Langue Étrangère.) – školitelka prof. J. Vaissière.

Na KFJL PedF UK jsou v současné době v doktorském studiu fonetiky francouzštiny se specializací na didaktiku cizích jazyků Mgr. M. Mádlová a Mgr. E. Glatzová (školitelka prof. M. Dohalská).

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228920

Od roku 1991 byly FÚ FF UK a PedF UK každoročně organizovány semináře fonetiky francouzštiny pro francouzštináře vysokých i jiných škol a jejich studenty. V roce 2008 převzala jejich organizaci Katedra francouzského jazyka a literatury (dále KFJL) PedF UK, přičemž obsahová náplň seminářů byla nadále zaměřena více didakticky. Přednášejícími byli a jsou jak francouzští, tak čeští fonetikové a didaktici. Příspěvky z rozšířeného mezinárodního semináře, konaného nejen pod záštitou KFJL PedF UK, ale také Francouzského institutu v Praze, představuje kolektivní monografie Didactique de la phonétique et phonétique en didactique du FLE (2015).

Spolupráce s francouzskými a dalšími evropskými fonetiky byla realizována od počátku 90. let také v oblasti vědecko-výzkumné práce. Ve spolupráci s Laboratoire Parole et Langage (Aix-en-Provence) se uskutečnil program Barrande (2002–2003): Srovnání projevů redukce a asimilace ve spontánní češtině a francouzštině: aplikace výsledků v didaktice cizích jazyků (M. Dohalská, J. Mejvaldová (Vlčková), T. Duběda, D. Duez). Další významnou mezinárodní spolupráci představuje evropský projekt COST 258 Naturalness of Synthetic Speech 1997–2001 (účast i nefrankofonních pracovníků FÚ FF UK). V roce 2005 byl na FÚ FF UK realizován rozvojový projekt MŠMT 417: Doktorské studium fonetiky ve francouzském jazyce (M. Dohalská), v letech 2005–2007 GAČR 405/05/0049: Jména v mezikulturní komunikaci (výslovnost cizích jmen ve francouzštině – didaktické aplikace; M. Dohalská), v letech 2004–2006 GAČR 405/04/P238: Role intenzity v prozódii řeči: srovnání češtiny a francouzštiny (T. Duběda). Na Ústavu translatologie FF UK byl v letech 2010–2012 řešen GAČR P406/10/0101 Česká a francouzská prozódie v typologickém srovnání (T. Duběda). V souvislosti s účastí na zmíněných projektech, na mezinárodních kongresech, konferencích a odborných seminářích (ISPhS, ICPHS, JEP, SILF aj.) byla publikována řada statí, článků a studií jak v mnoha zahraničních sbornících a monografiích, tak v domácím vědeckém a odborném tisku.

Na KFJL Pedagogické fakulty UK působí prof. PhDr. Marie Dohalská (roz. Zichová), DrSc., která se zpočátku zabývala spektrální analýzou francouzských a českých vokálů (Analyse spectrographique des voyelles françaises, Praha, 1977), v dalších letech pak problematikou prozódie a percepce. Ve spolupráci s O. Schulzovou vydala v roce 1991 vysokoškolskou učebnici Fonetika francouzštiny, jejíž poslední vydání doplněné o CD vyšlo v roce 2015 (Praha, Karolinum). Z mladší generace jmenujme PhDr. Kateřinu Sukovou Vychopňovou, Ph.D., která se kromě vlastní problematiky francouzské fonetiky zaměřuje také na její didaktiku. V Ústavu translatologie FF UK působí doc. PhDr. Tomáš Duběda, Ph.D., jenž se věnuje především problematice prozódie, zejména kontrastivnímu srovnání přízvuku ve francouzštině a češtině (např. Études de prosodie contrastive : le cas du français et du tchèque, Praha, 2012). V Ústavu románských studií FF UK se na didaktiku francouzštiny s důrazem na francouzskou výslovnost specializuje PhDr. Sylva Nováková, Ph.D., stejně jako doc. PhDr. Marie Fenclová, CSc., na FF ZU v Plzni (např. Fonetika francouzštiny jako lingvodidaktický problém, Praha, 2003).

V České republice mohou výše zmínění vědečtí pracovníci publikovat výsledky svých výzkumů v několika specializovaných periodikách: Écho des édudes romanes (vydává Ústav romanistiky FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) a Studia romanistica (vydává Katedra romanistiky FF Ostravské univerzity v Ostravě) jsou odborné vědecké časopisy, v nichž mohou publikovat romanisté jak z řad lingvistů, tak literátů a překladatelů. Jsou v nich publikovány také recenze odborných publikací, resumé disertačních prací, zprávy o konferencích a významných událostech ze zmíněných oborů. AUC Philologica – Phonetica Pragensia (vydává FÚ FF UK), v níž jsou publikovány příspěvky českých a zahraničních badatelů pouze z oblasti fonetiky a fonologie, není zaměřena jen na románské jazyky, a příspěvky tedy vycházejí 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228920