ona se vrátí a hned vyrazí, ať je připraven. George byl sám se sebou spokojen. Pustil si televizi, natáhl se na pohovku a čekal. Nějaký chlápek tam vykládal o vlivu poklesu cen ropy na zaměstnanost v Jižní Karolíně. To ho nezajímalo a zavíraly se mu oči. „Přerušujeme vysílání. Breaking news. Právě jsme dostali informaci, že v universitním kampusu v Oklahoma City došlo k teroristickému útoku. Na místě je plno mrtvých a zraněných.“ George se probral. Úplně na to zapomněl. Narovnal se na gauči a přidal zvuk. Cítil se být překvapený, jako by ani sám nebyl strůjcem atentátu. Choval se, jako by to pro něj byla šokující novinka. Podvědomí mu sice říkalo, že už o tom před tím něco slyšel, ale rozhodně nevnímal svůj podíl a svoji vinu na tomto činu. „Cože, v Oklahomě?“ „Čekáme na další informace. Na místo se sjíždějí záchranné vozy. Celá oblast je nyní už neprodyšně uzavřena. Oklahoma vyhlašuje mimořádný stav.“ „Ukažte obrázky z místa. Chci to vidět,“ konverzoval George s televizí. „Podle informací očitých svědků spáchala atentát žena oblečená v čádoru, když se odpálila v davu studentů, kteří v tu dobu vycházeli z velké auly. Policie prověřuje záběry z kamer. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.“ „Tak žena. V čádoru,“ zamumlal George trochu zklamaně. Zřejmě čekal akci více spektakulární. George se podíval na hodinky. Bylo už půl dvanácté a Niloufar nikde. Proč musela vlastně tak narychlo odjet? Nestalo se jí něco? Bože, Niloufar! Georg vyskočil a běžel ke stolu, na kterém nechal svůj mobil. Zmáčkl její číslo. Tak honem, honem. Kde jsi? Nili, ozvi se! Proboha, ozvi se! Nili, to snad ne! Nili!
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228884