98
Inovace je rozhodnutí
P
řemýšleli jste někdy nad tím, proč se některá chování kolegů na vašem pracovišti neustále opakují, i přestože v jiné firmě se ve stejné situaci zaměstnanci chovali úplně jinak? A to často i v případech, kdy byl takový přístup na škodu? Určitou odpověď na tyto otázky dává pozoruhodný experiment s opicemi a banány, který osvětluje dopad kultury na lidské chování. Experiment představil ve své knize Thin kertoys: A Handbook of Creative-Thinking Techniques Michael Michalko. Předmětem experimentu je pět opic umístěných dohromady v kleci. Nad jejich klec v patřičné blízkosti vědci pověsili banán a čekali, co se bude dít. Samozřejmě že opice využily žebříku umístěného v kleci a hbitě si banán utrhly. V tom okamžiku však všechny opice schválně pokropila studená voda. To se opakovalo tak dlouho, dokud si opice studenou vodu nepropojily s banány. Poté trhání ustalo. V této fázi vědci do experimentu intervenovali. Jednu z opic vyměnili za novou. Ta samozřejmě příliš dlouho nečekala a vrhla se po nastraženém banánu. Ihned na ni však zaútočil zbytek skupiny opic. Tento boj se opakoval tak dlouho, než se nová opice přestala pokoušet banán utrhnout. Poté vědci pokračovali s výměnami opic, až se stalo, že klec obývaly pouze opice, které nikdy nedostaly ledovou sprchu. Při každém pokusu vzít banán však docházelo k dalšímu útoku na troufalou opici. A to i přesto, že mechanismus pro kropení studenou vodou byl již vypnutý. Opice se i tak naučily pravidlo, které už dávno nebylo opodstatněné a vlastně ani nevěděly, proč se podle něj řídí. Podobným způsobem funguje i kultura v organizaci. Kultura skupiny je vytvářená v čase pomocí opakovaných zvyků a nepsaných pravidel. Proto je i přes svou neviditelnost tak silná. A proto patří mezi významné síly, které mohou brzdit nebo naopak podporovat inovace ve vaší organizaci. Organizační kultura je totiž jako kompas ukazující směr žádoucího chování zaměstnanců v organizaci. Přesněji řečeno se jedná o „… soustavu sdíleného přesvědčení, postupů, domněnek, norem a hodnot existujících v organizaci. Ta sice nebyla nikde výslovně zformulována, ale v podmínkách neexistence přímých instrukcí formuje způsob jednání a vzájemného působení lidí a výrazně ovlivňuje způsoby vykonávání práce.“1 Organizační kultura nám odpovídá na otázku, proč se v jedné firmě vrhají do různých experimentů, nebojí se spolupracovat na inovacích s externími partnery a zaměstnanci se mezi sebou předhánějí v nápadech, jak vylepšit své pracovní postupy. A v jiných organizacích si nápady nechávají pro sebe a úzkostlivě se bojí, že udělají v něčem chybu. Kultura v organizaci formuje zejména nové zaměstnance. Ti se po nástupu setkávají s prvními informacemi o firmě právě od svých kolegů. Dodnes mi v uších zní věta „To ani nezkoušej,“ od jednoho z bývalých kolegů, když jsem pár týdnů po nástupu k jednomu zaměstnavateli deklaroval úmysl navrhnout manažerovi vedlejšího
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228840