Účetnictví společenství vlastníků jednotek v praxi (Ukázka, strana 99)

98

Účetnictví společenství vlastníků jednotek

S výše uváděnými odvody jsou spojeny i určité administrativní úkony, které společenství vlastníků musí provést, a to zejména: 1. do 8 dnů ode dne, kdy společenství vznikla povinnost vykonávat zákonem stanovené úkony plátce daně (tj. zejména začalo vyplácet odměny funkcionářům), zaregistrovat se na příslušném finančním úřadu, 2. do 8 dnů od vzniku skutečnosti musí podat vyplněný formulář přihlášky do registru zaměstnavatelů příslušnému územnímu pracovišti správy sociálního zabezpečení a zároveň musí podat vyplněný formulář oznámení o nástupu do zaměstnání jednotlivých zaměstnanců, 3. do 8 dnů od vzniku skutečnosti musí rovněž podat jednotlivým zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou zaměstnanci pojištěni, vyplněný formulář přihlášky zaměstnavatele a zároveň musí podat vyplněný formulář hromadného oznámení zaměstnavatele, 4. do 20. dne následujícího měsíce, za který vyplácená odměna náleží, se podává vyplněný formulář Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění, a to všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jednotliví zaměstnanci pojištěni (do tohoto dne je zdravotní pojištění i splatné), 5. do 20. dne následujícího měsíce, za který vyplácená odměna náleží, se podává vyplněný formulář Přehledu o výši pojistného příslušnému územnímu pracovišti správy sociálního (do tohoto dne je sociální pojištění i splatné), 6. zaměstnavatel ještě musí vyplnit evidenční listy důchodového pojištění, a to nejpozději do 30. 4. následujícího roku (v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. 12. do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů), 7. v případě daně ze závislé činnosti má společenství vlastníků za povinnost obecně do 1. 3. následujícího roku podat finančnímu úřadu „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ (v případě srážkové daně – viz výše uváděná novela – má společenství vlastníků za povinnost obecně do 1. 4. následujícího roku podat příslušnému finančnímu úřadu „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob“), Výplata odměn funkcionářů – právnických osob pochopitelně nepodléhá žádným mzdovým odvodům. Zaměstnancem v očích ZDP, a tedy i zdravotního a sociálního pojištění, může být vždy pouze osoba fyzická. Z tohoto důvodu společenství vlastníků odměnu funkcionáři – právnické osobě vyplatí vždy v hrubé výši. Jak tento funkcionář případně odmění jeho zastupující fyzickou osobou (viz kapitola č. 14.1), již společenství vlastníků nijak neřeší.

14.5 Ostatní formy „odměňování“ funkcionářů – fyzických osob V praxi společenství vlastníků se poměrně často vyskytují pokusy o „alternativní“ způsob odměňování funkcionářů – fyzických osob za činnost v jejich orgánech. Rozeberme si proto tři nejčastější způsoby: 1. fakturace funkcionářů, 2. odměna výboru či předsedy je realizována formou nižších příspěvků do „fondu oprav“, 3. paušalizace výdajů.

14.5.1 Fakturace funkcionářů V praxi někdy dochází k tomu, že funkcionáři – fyzické osoby za výkon své funkce společenství vlastníků fakturují, aby toto společenství nebylo nuceno vést standardní mzdovou agentu. Domnívají se, že to je možné, jelikož se dle jejich názoru nejedná o nelegální

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228775

Odměny orgánů společenství

99

„švarc­systém“96, protože tento je realizován výlučně ve vztazích pracovněprávních, což vztah funkcionář – společenství obecně není.

Pravdou sice je, že díky tomu, že vztah funkcionář – společenství vlastníků není vztahem pracovněprávním, nehrozí sankce za porušení zákona o zaměstnanosti (viz § 139–140). Hrozí však ze strany příslušných orgánů zejména doměření daně příslušnému společenství vlastníků díky překlasifikaci předmětných příjmů jako příjmů nikoliv z podnikání, ale ze závislé činnosti, a dále i dodatečný odvod ZP a SP. Jak již totiž bylo dříve řečeno, v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) ZDP jsou odměny předmětných funkcionářů vždy považovány za příjmy ze závislé činnosti (díky čemuž podléhají vedle daně ze mzdy i odvodům ZP a SP), a to bez ohledu na to, jakým způsobem jsou předmětné částky funkcionářům vypláceny. Mohou tedy být ze strany funkcionářů i fakturovány (to žádný předpis nezakazuje), přesto ale musí spole­ čenství vlastníků vést standardní mzdovou agendu, tj. „vyfakturovanou“ částku ponížit o příslušné odvody a funkcionáři vyplatit teprve čistou částku.

V praxi se pochopitelně do textu příslušné faktury obvykle neuvádí slova „za činnost předsedy společenství“ atd., ale spíše se fakturují různé „administrativní“ práce, případně konkrétní činnosti, které však ze zákona či stanov přísluší výlučně příslušnému orgánu společenství vlastníků. Podezřelé jsou zejména situace kdy: –– fakturovaná činnost probíhá v prostorách společenství a na jeho náklady, –– fakturovanou činnost funkcionář vykonává pouze pro své společenství, –– fakturovanou činností jsou osobní služby typu zprostředkování, ekonomické poradenství atd.

Vše výše uvedené platí pochopitelně i pří výkonu funkce třetí osobou, tedy např. „profesionálním“ předsedou společenství, který si za výkon své funkce fakturuje příslušně dohodnutou „tržní cenu“ (tj. i tato odměna podléhá výše uvedeným mzdovým odvodům).

Na druhou stranu fakturace ze strany funkcionářů – právnických osob žádné odvodové povinnosti nepodléhá (viz kapitola č. 14.4).

14.5.2 Odměna funkcionáře je realizována formou nižších příspěvků do „fondu oprav“ V případě funkcionářů – členů společenství se stává, že za výkon funkce tyto fyzické osoby neobdrží peněžitou odměnu, ale hradí do „fondu oprav“ nižší částky než ostatní vlastníci.

Důvodem je opět snaha vyhnout se vedení mzdové agendy včetně odvodových povinností ze strany společenství.

Abychom si přiblížili takovouto situaci, je nutno nejprve určit, k čemu fakticky v takovém případě dochází. V zásadě přichází v úvahu dvě následující možnosti odvíjející se od toho, co konkrétní společenství vlastníků v daném případě považuje za „příspěvky do fondu oprav“97: a) za příspěvky do fondu oprav jsou považovány pouze samotné zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku, b) za příspěvky do fondu oprav jsou považovány nejen zálohy, ale i vlastní příspěvky na správu domu a pozemku.

96

97

Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné). „Fond oprav“ je hovorový výraz pro finanční prostředky určené společenstvím na opravy domu. Žádný právní předpis jeho definici nestanovuje.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228775

100

Účetnictví společenství vlastníků jednotek

V případě, že příspěvky do fondu oprav jsou pouze samotné zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku (v účetnictví společenství se obvykle vykazují na účtu 955), funkcionáři jsou společenstvím vlastníků sice předepisovány nižší úhrady těchto záloh, avšak „čerpání“ těchto záloh (tj. stanovování vlastních příspěvků na správu domu s následnou úhradou z těchto záloh), účtované zjednodušeně např. jako 955/649, se děje ve standardní výši uvedené v § 1180 odst. 1 OZ, tj. zpravidla dle spoluvlastnických podílů. V účetnictví společenství vlastníků by tedy celá operace měla být vykazována tak, že se zaúčtuje standardní měsíční předpis odměny (včetně všech zákonných odvodů) s tím, že její úhrada se provede zápočtem na plný předpis záloh na příspěvky na správu domu a pozemku. K peněžní úhradě funkcionářem pak zbude pouze zbývající rozdíl. Pokud by to takto nebylo prováděno, tj. pokud by společenstvím byly předepisovány pouze nižší částky záloh k úhradě, mohlo by se stát, že by kvůli jejich „čerpání“ v plné výši nemusely na úhradu budoucích příspěvků na správu domu předmětného vlastníka – funkcionáře dostačovat, tj. že by funkcionáři jako vlastníkovi v budoucnu vznikl závazek vůči společenství, který by musel bez dalšího vyrovnat (v podstatě by se tak jednalo pouze o určitou formu „úlevy“ spočívající v nižší úhradě záloh, avšak pouze za cenu úhrady vyššího nedoplatku při jejich vypořádání, což se dá za formu odměny za výkon funkce považovat jen velmi obtížně).

Zjednodušeně řečeno zde dochází k výplatě odměny nikoliv její výplatou, ale zápočtem na částečnou úhradu jednotlivých měsíčních předpisů plateb, který má předmětný funkcionář jako vlastník společenství hradit. Zákonné odvody by tedy měly být realizovány zcela standardním způsobem.

V případě, že příspěvky do fondu oprav jsou nejen zálohy, ale i vlastní příspěvky na správu domu a pozemku (v účetnictví společenství se vlastní příspěvky obvykle vykazují zejména na účtu 649 ve formě „čerpání“ záloh na správu domu a pozemku, účtovaného zjednodušeně např. jako 955/649), je ze strany společenství vlastníků realizována možnost uvedená v ustanovení § 1180 odst. 1 OZ, dle kterého náklady na správu domu a pozemku (kromě nákladů uvedených v odst. 2 tohoto ustanovení) nesou jednotliví vlastníci dle spoluvlastnických podílů, není-li určeno jinak. Dle důvodové zprávy k OZ může být určeno jinak zejména ve stanovách. Pokud by tedy bylo ve stanovách společenství uvedeno např. něco v tom smyslu, že členové výboru výměnou za výkon své funkce nesou předmětné náklady na správu domu a pozemku ve výši nižší o 20 %, než kolik by nesli jako „běžní“ vlastníci, pak by to zřejmě bylo v souladu s OZ, a tedy by bylo „určeno jinak“. Otázkou však je, zda i zde nebude nutné splnit příslušné odvodové povinnosti. V souladu s ustanovením § 4a písm. p) bodu 1 ZDP platí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě. Tedy od daně je osvobozen příjem vlastníka jednotky realizovaný tím, že náklady na správu domu nese v menší míře, nežli kolik odpovídá jeho obecné zákonné povinnosti, díky čemuž ostatní vlastníci v domě v podstatě tyto náklady nesou částečně i za něj. Na první pohled by tedy takto koncipovaná funkcionářská „odměna“ nemusela díky tomuto osvobození podléhat příslušným odvodům (tj. obecně žádné mzdové agendě). Osobně však zde spatřuji následující zásadní problém: předmětné ustanovení § 4a písm. p) bodu 1 ZDP osvobozuje pouze bezúplatný příjem, tj. situaci, kdy vlastník nese náklady na správu domu v menší míře bez poskytnutí odpovídající protihodnoty z jeho strany. Zde však odpovídající protihodnota bezpochyby existuje – je jím výkon funkce. Z tohoto důvodu není možné, dle mého názoru, předmětné osvobozovací ustanovení uplatnit.

Vzhledem k tomu, že funkcionář nevykonává svoji funkce bezplatně – „získává“ za ni nižší úhradovou povinnost – podléhá jeho odměna dle mého názoru i zde standardním odvodům daně ze závislé činnosti (a tedy i ZP a SP), jelikož dle ustanovení § 6 odst. 3 ZDP platí, že

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228775