nižším FC je pravděpodobná impulzivita. U dětí jsou obecně známkou zdravého vývoje, přiměřeného emočního rozvoje, u starších předškoláků a mladších školáků signalizují potřebný start rozvoje seberegulace. Říčan a kol. (1981) rozlišují dvojí linii jejich interpretace. První variantu představují CF odpovědi vznikající nedostatečným percepčně-kognitivním zpracováním. V tomto případě se může jednat o pohodlnost, laxnost, slabší sebeovládání, nízkou motivovanost. Druhou variantu představují odpovědi, u kterých je barva natolik dominantním a pudovým podnětem, že strhne probanda k okamžité odpovědi. V této variantě připadá do úvahy interpretace o emoční labilitě, pudové nestálosti, zvýšené sugestibilitě. Ojedinělý výskyt CF hodnotí však také v pozitivním duchu jako schopnost uvolnit se, nechat se překvapit vlastními city, odvahu riskovat, bezprostřednost. Podobně hovoří i Nevole (1977), jenž upozorňuje, že při dobrých známkách sebekontroly jsou odpovědi CF nositeli silného citového života, vášní.
Primární barvové odpovědi typu C
Tyto odpovědi vycházejí z ryze barvových aspektů podnětu. V odpovědi nenacházíme tvarové charakteristiky. Ukazují na impulzivní způsob zpracování, při němž jedinec podlehl okamžitému tlaku podnětu a zapojení vyšších korových funkcí selhalo. Vypovídají o méně zralém až primitivním typu zpracovávání informací, přeneseně signalizují selhávání kontroly afektivity. Ojedinělý výskyt čistých C odpovědí při převaze FC a CF odpovědí považuje Exner (2003) za známky mírné emoční lability. U introverzivních osob je známkou ojedinělého ideačního selhání, například při sociálně nepřijatelné asociaci. Vyšší výskyt na úkor jiných barvových determinant představuje nárůst emoční lability, výraznou laxnost v kontrole emocí. V sociální rovině to může představovat sociální nezralost, selhávající sebekontrolu a tím pádem i problémy v sociální přizpůsobivosti. Při větším počtu C odpovědí je nutné posoudit jejich charakter, kvalitu a obsah. Při spojení s uměleckými a abstraktními obsahy (Art, AB) je patrná snaha o sociální korektnost odpovědi, snaha přetavit selhání ve zpracování informace v určitou estetickou či uměleckou kvalitu. Selhání v modulaci afektu je tak pravděpodobně méně závažné, spíše pomíjivé, jsou zachovány určité známky sebekontroly. Ve spojení s pudově nabitými obsahy – krev, oheň, jídlo, anatomie (Bl, Fi, Fd, An) – selhává i dodatečná snaha o sociální korekci a jedná se o tendenci k přímému odreagování primitivních pudových impulzů. Roste pravděpodobnost maladaptivního chování a problémů v kontrole afektů. Meyer a kol. (2011) upozorňují na nutnost pečlivé analýzy jednotlivých C odpovědí. Pokud jsou spojeny s konvenčními obsahy, prezentovány v pozitivním duchu a se známkami sebekontroly, nemusí přímo představovat známku psychopatologie. Říčan a kol. (1981) považují tyto determinanty za známky egocentrické emotivity, neboť se podle nich nejedná o snahu o emoční kontakt a přizpůsobení, ale o přímé vybití vnitřního napětí. Předpokládají, že osobnost tohoto typu má jen malou kapacitu pro oddálení uspokojení potřeb. Nacházejí však také pozitivní interpretace v případě ——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228766