ČLOVĚK A JEHO ŽIVOT
98
a chuti. Vůně i chuť potravy konzumované matkou totiž přecházejí do plodové vody, a to zejména v poslední fázi těhotenství. Stimulují tak chuťové i čichové buňky dítěte, neboť dítě se v plodové vodě nejen vznáší, ale v této době ji dokonce pravidelně pije. Plynule si při tom zvyká jak na složení matčina jídelníčku v tomto období, tak i na množství jídla, které bude po narození od matky přijímat. Citlivý čich krátce nato novorozence zcela neomylně dovede k nejdůležitějšímu zdroji potravy v mateřském prsu. Dítě jde v podstatě „rovnou za nosem“. Velmi dobře už totiž ví, jak voní místo, které je příslibem potravy i těsné matčiny blízkosti a měkkého, hřejivého bezpečí. V průběhu celého těhotenství přitom není rozhodující ani tak to, co matka dělá, nýbrž jak to dělá. Tedy pozitivní duševní rozpoložení, které při tom Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228213
ČLOVĚK A JEHO ŽIVOT
99
pociťuje. A které současně předává miminku. Lidstvo tuto skutečnost od nepaměti zřejmě tušilo. U celé řady národů totiž existovaly úplné rituály, spojené s těhotenstvím a narozením dítěte. Budoucí maminku a její dítě měly ochránit a současně jim přinést štěstí. V Indii se mají těhotné ženy oblékat do krásných šatů, zdobit šperky a hlavně se vyhýbat všemu nepříjemnému. V Tanzanii se budoucí maminka zase nesmí ani podívat na ošklivou osobu. O komfort těhotné ženy v Tibetu se úzkostlivě stará jak její manžel, tak i všichni členové širší rodiny. Po fyzické ani duševní stránce u nich nesmí nastávající maminka jakkoli strádat. V pověrách a rituálech hrál důležitou roli otec – aktivně se totiž podle nich zapojoval do vlastního porodu, při kterém měl být k dispozici (např. evropský muž měl na starosti ohřev vody) a současně uvolňovat napětí. S nástupem osvícenství dochází k postupnému potlačování rituálů. Ty jsou postupně nahrazovány „rozumnou osvíceneckou praxí“. Poznatky moderní medicíny, biochemie, psychologie a fyziologie porodu odeslaly rituály do světa pověr a porody se přesunuly do prostředí moderně vybavených a zabezpečených nemocnic. Vývoj však dospěl do fáze, kdy se i v nich ve zvýšené míře diskutuje o návratu k přirozenému porodu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228213
ČLOVĚK A JEHO ŽIVOT
Vítej na světě! 100
Po šesti měsících v matčině lůně je dítě již kvalitativně vyvinuté a poslední tři měsíce nabývá na hmotnosti. Ta se do porodu v posledním trimestru ještě 4,5 × zvýší. Vyvrcholením celého, devět měsíců dlouhého prenatálního vývoje je porod. Hned na samotném prahu lidského života představuje vůbec nejtěžší krok. Zdravé dítě při něm rozhodně není pasivní, svou maminku „v to nenechává“ a aktivně jí pomáhá. Jejími porodními cestami se dere ven i vlastní silou seč jen může. Matka to bezesporu potřebuje, v porovnání s jinými živočichy totiž rodí o poznání obtížněji a také bolestivěji. Čím je to dáno? Když se naši pravěcí předci postavili na Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228213