98
KAM ZA PTÁKY
Většinou se najde některý ne úplně napuštěný. Nejvzácnější z nich – pisily čáponohé nebo tenkozobci opační – svá hnízdiště také mění podle situace v daném roce, v posledních letech (2013–2015) hnízdili na ostrůvcích rybníka Vyšatov. TRASA VYCHÁZKY Nejprve obejděte Nový Vrbenský rybník a zkuste najít místo s nejlepším výhledem na hnízda kolpíků. Na mapce jsou vyznačena dvě obvykle nejlepší, ale mohou se změnit – záleží na rozvoji křovin na ostrůvku. Z parkovacího místa je to na první vyhlídku na ostrůvek s kolpíky, volavkami stříbřitými a kvakoši jen 200 m, takže jste-li vozíčkář nebo opravdu nemáte čas, můžete u rybníka jen zastavit, nakouknout na kolpíky a zase odjet. Pro lepší vyhlídku na kolpíky je lépe obejít celý Novovrbenský rybník, což obnáší asi 1,5 km. Zájemcům o racky, rybáky, potápky, husy a kachny doporučuji ještě obejít alespoň část rybníka Domin, který je na západ od
Novovrbenského, oddělen od něj jen hrází – tato trasa představuje asi 3,5 km. Chcete-li vidět co nejvíce z toho, co Českobudějovické rybníky nabízí, doporučuji projít nebo projet na kole celou rybniční soustavu až k Vyšatovu podle naší trasy, ale můžete zvolit kteroukoliv cestu na mapce. Schůdné i sjízdné na kole jsou všechny. Trasa je dlouhá přibližně 17 km. Někdo vám pak ale musí převézt auto k rybníku Vyšatov nebo do obce Haklovy Dvory. Tady je také konečná stanice budějovické MHD, a můžete se tak k autu (nebo na vlakové či autobusové nádraží) vrátit autobusem. Informace o MHD najdete na www.dpmcb.cz. V současnosti (2015) jede z Haklových Dvorů autobus číslo 21, který jezdí až k nádraží. Pro přestup na trolejbus číslo 9, který jezdí zpět do Českého Vrbného, se jejich trasy kříží ve stanici Poliklinika sever v centru Českých Budějovic (po vystoupení z autobusu u polikliniky přejděte dopředu na zastávku v protisměru – je ukryta za zatáčkou).
vyhlídky na ostrůvek Čejkovice
České Vrbné
Dasenský Čejkovický
StarýVrbenský
Blatec
Starý Houženský Starohaklovský
Vyšatov
vyhlídka na ostrůvky
Domin Černiš
P
stromová kolonie volavek popelavých začátek NS
Haklovy Dvory Novohaklovský
Nový-
0 200 400 600
m
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227967
ČeskéČeskolipsko Švýcarsko
99
Českolipsko MARKÉTA TICHÁČKOVÁ Již přes deset let se věnuje výzkumu jeřábů a ti ji také přivedli do českolipského kraje. V rámci projektu Kroužkovací stanice Národního muzea kroužkuje ptáky na Novozámeckém rybníce. PETR LUMPE Pochází ze severu Čech, zabývá se výzkumem jeřábů a kroužkováním ptactva, pracuje jako zoolog Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Novozámecký rybník vás pravděpodobně uvítá svým typicky chladným ránem. Mlhavé cáry, z nichž vykukují jen rozmazané siluety stromů a vzdálené vrcholky kopců, ještě brání ve výhledu, a tak se zdejší svět skládá hlavně ze zvuků, které se rozléhají okolní krajinou: kejhání husí odkudsi z rákosí, chrochtavý hlas chřástala, melodické zpěvy modráčka a rákosníků oproti jednoduchému zpěvu strnada rákosního, krákání vran a drsný
Údolí pískovcových skal s rozsáhlými borovými a smrkovými lesy zůstává za zády a objevuje se krajina plná romantických bažin a vulkanických kopců. Zbývá ještě projet polní cestou podél lesa a jste přímo v centru kraje impozantních ptáků.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227967
100
KAM ZA PTÁKY
PROČ PRÁVĚ SEM ii N ajdete tu největší hnízdní populaci jeřába popelavého v ČR, a proto máte velkou šanci, především v jarních měsících, že jej zahlédnete nebo alespoň uslyšíte jeho podmanivé troubení. ii Č eká vás atraktivní různorodá krajina, kdy se během jedné návštěvy můžete v borových lesích procházet okolo skrytých pískovcových skal, rozhlédnout se z vulkanického kopce, nebo poznat tajemství místních mokřadů. ii N avštívíte oblast, kde na malém prostoru hnízdí spousta velkých ptáků – orel mořský, oba druhy čápů, oba luňáci, volavky popelavé a – samozřejmě – jeřábi popelaví. ii U poutá vás z dálky viditelný a s krajinou neodmyslitelně spjatý hrad Bezděz, zřícenina hradu Jestřebí nebo zajímavě řešené technické prvky rybníkářství z doby Karla IV., do skal tesané výpustě rybníků jako jsou Novozámecká, Mnichovská nebo Břehyňská průrva. ii P oznáte nejvýznamnější ptačí lokalitu severních Čech: NPR Novozámecký rybník, vyhlášenou již v roce 1933.
hlas krkavce, zvonivé hlasy sýkořic v rákosí kousek od cesty a nakonec hlas, který proniká přímo do duše – divoké a do daleka se nesoucí troubení jeřábů popelavých! Ptačí oblast Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady leží v Ralské pahorkatině v severních Čechách. Různorodá krajina zahrnuje jedinečnou mozaiku biotopů od mokřadů, rozsáhlých rákosin, rašelinišť a podmáčených luk, přes suché borové lesy na píscích střídané bezlesím až po pískovcové skály. O zachování zdejší přírody se zaslou-
žil hlavně bývalý vojenský prostor. Patří sem dvě rybniční soustavy, dokeská a hradčanská, mezi nejcennější mokřadní lokality se řadí Novozámecký rybník s Jestřebskými slatinami. Ale jsou tu samozřejmě i další skvělé rybníky – Břehyňský, obklopený lesy, který působí trochu tajuplným dojmem, nebo členitější a druhově pestrý Heřmanický. V krásném a zachovalém prostředí se daří mnoha ptačím druhům, a to nejen těm, pro které byla ptačí oblast zřízena (jeřáb popelavý, moták pochop, lelek lesní, slavík modráček a skřivan lesní). Všechny se tu vyskytují v relativně vysokých počtech a máte tak naději na hezká pozorování. Například jeřábi zde mají nejsilnější populaci v ČR. A díky bezlesí a mýtinám obývá Českolipsko i jedna z největších populací lelka lesního. Nejlépe jsou k zastižení na bývalé vojenské střelnici nedaleko obce Vrchbělá a v okolí letiště u Hradčan. Při nočních procházkách v předjaří můžete také zachytit houkání sov, a když bude příznivé počasí, uslyšíte téměř všechny naše druhy – od nejmenšího kulíška přes kalouse ušatého či sýce rousného až po výra velkého. Slunné stráně v borech poskytují ideální prostředí pro skřivana lesního, který je ve dne i v noci oživuje svým nádherným zpěvem. Jedinečné rozsáhlé porosty rákosu, tvořící značnou část některých rybníků, poskytují domov mnoha zajímavým druhům ptáků. Zpěv slavíka modráčka se většinou ozývá z rákosin největších rybníků. Na Novozámeckém hnízdí hned několik párů, proto není těžké se tu s ním na jaře setkat. Moták pochop hnízdí pravidelně v několika párech na mnoha zdejších rybnících a na jaře i v létě ho lze vídat na loukách a polích, kde jeho motavý let zpestřuje krajinu. Na mnoha místech v rozsáhlých lesích jsou ukryty rozmanité pískovcové útvary. Pokud je skalní stěna dostatečně vysoká, zahnízdí zde krkavec velký, poštolka obecná nebo dokonce i sokol stěhovavý.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227967