„Všimněte si, jak se větřík i sukýnka hýbají do rytmu. Jak říkám, letní symfonie. Myslím, že napíšu na dnešní polední vánek symfonii. Možná to bude poslední skladba, kterou napíšu. Inspirace je velmi silná.“ Zdálo se, že větřík ustal. „Příroda nám asi nepřeje,“ řekl smutně profesor. Náhle foukl silnější vítr. Oba starci se vypjali. „Už jsme spatřili pěkný kus pozadí, je nádherně klenuté. Myslím, že k dokonalosti nemá daleko,“ jásal profesor. „Ovšem kalhotky jsme nezahlédli.“ „Že bychom mohli mít, pane docente, takové štěstí a oba prohráli? Že by tato krásná žena byla zcela bez kalhotek?“ „Nádherná představa!“ zasnil se docent. „Duj, větře, duj, jak praví klasik, ať zvíme celou pravdu,“ slavnostně zadeklamoval profesor text z Krále Leara. Docent mu pochvalně zatleskal. „To, co jsme zahlédli, byl sice jen kousek, ale nádherné zadnice. Řeknu vám, pane docente, málokdy se vidí námi zmíněná a sledovaná zadní část těla té mladé ženy.“ „Asi vás zklamu, pane profesore, ale s určitostí vím jedno. Dá se naše bádání uzavřít, že je to krásná prdelka,“ řekl docent. „Chápu, drahý příteli. Profese vám připravila nejednu trpkou chvilku poznání při práci na operačním stole. Velmi vás lituji. Vězte, že je velký rozdíl mezi krásnou a škaredou zadnicí. Pohled na dokonalé křivky člověka povznáší. Vyzývá muže k akci. Nejen kvůli krásné tváři a dlouhým vlasům se vedly války. Jsem si jist, že také krásná zadnice byla příčinou nejednoho konfliktu.“ „Teď,“ vydechl nadšeně docent. „Prohrál jsem. Je vidět, že jste daleko větší znalec života, než já. Dovolte mi, drahý příteli, abych vás jakožto poražený pozval na oběd.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226704