98
Důvěra v úspěch se projevuje jako přesvědčení o dosažení úspěchu jako výsledku vlastní činnosti. Představuje očekávání úspěchu a to i při konfrontaci s novými situacemi, situacemi těžko předvídatelnými či náročnými. Sebedůvěra (důvěra v úspěch) označuje přesvědčení jedince, že jeho schopnosti a dovednosti překonají soupeře i veškeré zátěžové situace a povedou k úspěchu. Ochota učit se vyplývá z touhy jedince rozšiřovat své znalosti a dovednosti. Jedinci s vysokými hodnotami z vlastní iniciativy projevují zájem, investují čas a námahu, aby se naučili nové dovednosti a dále se osobně rozvíjeli. Díky tomu mají lepší schopnost adaptace na nové či měnící se podmínky, zkoušejí nové způsoby řešení situací. V případě souboru sportovců se však domníváme, že jde o ohraněnou oblast vztahující se k výkonu ve sportu, nelze zde zobecnit na motivaci učit se obecně. Lze tvrdit, že vrcholoví triatlonisté jsou oproti obecné populaci více motivovaní, což může být jedním z faktorů, které ovlivňují dosažení jejich výkonů. Motivace jako taková však není jediným faktorem, který determinuje dosažení limitního výkonu. V oblasti fyziologie zátěže mnoho let převládal názor, že limitním faktorem pro ukončení dlouhodobé vytrvalostní zátěže (úplné vyčerpání) je únava zapojených orgánů a ztráta schopnosti generovat stejný výkon i přes maximální zapojení motivace a volní složky (Hill, Long & Lupton, 1924; Edwards, 1983). Naopak fyziologicko-neurologické výzkumy posledních let se velmi rozcházejí v názoru, zda je skutečně limitním faktorem ukončení činnosti oblast fyziologických determinant, či zda je jím periferní či centrální nervový systém (např. Amman & Secher, 2010; Marcora 2010; Smirmaul, Fontes, & Noakes, 2010; Noakes, 2011; Place & Kayser, 2010). Výkon člověka je patrně nehomogenním souborem těchto determinant, ale dosažení jeho limitní úrovně je zřejmě navíc determinováno i motivací a vůlí (např. Rudik, 1961; Aktinson, 1978; Eckardt & Schuler, 1992). Můžeme tedy konstatovat, že motivace a vůle ovlivní nakolik se reálný výkon přiblíží limitnímu výkonu člověka. Problém, kterým je nutno se v budoucnu zabývat, nastává v separaci těchto faktorů a tím i jejich měřitelnosti.
Závěry Při komparaci výsledků s obecnou populací jsme nalezli rozdíly jak v jednotlivých škálách motivace, tak i v samotném modelu motivační struktury. Při porovnání výsledků triatlonistů se skupinou české populace
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226160