Svět jiné hudby II. (Ukázka, strana 99)

Hráč na oud Rahim AI Haj aneb Irácký hudebník v době války

„Má hudba nechce bavit, chce vyvolat soucit, lásku a mír.

Hudebník by měl cítit odpovědnost, aby jeho hudba měla nějaký smysl. Odpovědnost posluchače spočívá v tom, aby tomuto poselství porozuměl. Tím poselstvím je tajemství života.“ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225943

V době, kdy celý svět vzhlížel (a nadále vzhlíží) k Iráku s obavami a znepokojením, mají slova Rahima AIHaje, rodáka z Bagdádu, skladatele a virtuóza na oud (na nástroj, který je považován za praotce strunných instrumentů), svůj význam. Co jim předcházelo?

V devíti se začal učit hře na oud, ten si zvolil bez nejmenšího zaváhání. Jeho učiteli byli Munir Bashir (pokládaný za velmistra tohoto nástroje) a Salim Abdul Kareem v bagdádském hudebním institutu. V roce 1990 získal diplom za obor kompozice. Zřejmě mu to nestačilo, protože zároveň vystudoval arabskou literaturu na univerzitě Mustunsaria. Jenomže ať člověk (a umělec zvlášť) chce nebo nechce, politika se mu vždycky nějak zamíchá do života a vládcové spoluurčují, jak se jeho osud bude utvářet. Po první válce v zálivu byl AIHaj donucen opustit svoji rodnou zemi, protože se angažoval v odporu proti režimu Saddáma Husajna. Jeho přestupními stanicemi byly Jordánsko a Sýrie, cílem však se stalo v roce 2000 USA, konkrétně Albuquerque (New Mexico), kde zakotvil jako politický emigrant.

Volba vyšla: začal koncertovat sólově, se svým učitelem Bashirem nebo se smyčcovým kvartetem v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, Tunisku, Kuvajtu, Bahrainu, Egyptě a ve Francii (ani Irák přitom samozřejmě neopomíjel), ale především ve Spojených státech. Jak taková vystoupení probíhají — včetně slovních vstupů mezi skladbami - to si můžeme ověřit při poslechu alba Iraqi Music in a Time of War, nahraného živě v New Yorku 5. dubna 2003. Předcházela mu deska, příznačně nazvaná The Second Baghdad, následovalo CD opět s programovým titulem Friendship a v roce 2006 vyšel kompakt When the Soul Is Settled: Music of Iraq.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225943

Nejde o obvyklé variování folklórních témat: Rahim AIHaj je především skladatel. Skladatel, který využívá sice odkazu bohatých hudebních tradic své vlasti, avšak nepodléhá jim. A chceme-li jeho přínos vymezit ještě přesněji, musíme uvést, že zároveň nenakládá s tímto odkazem svévolně, ba ani modernisticky. Jde mu skutečně víc o sdělení (což zřejmě vyplývá i ze zapeklité situace jeho země) nežli o formální záležitosti.

Samozřejmě se vyhýbá i stereotypu - jak obsahově, tak provedením. Proto koncipoval první desku sólově (a nahrál ji bez přídavných efektů či afektů v albuquerqueském studiu Magnetic Fields), pro druhou zvolil onen zmíněný průřez koncertem, při třetí ho doprovázel Sadaga Quartet, což jsou houslisté David Felberg a Carmelo de los Santos, Jason Parris s violou a violoncellistka a zároveň aranžérka Catherine (Katie) Joan Harlow, při čtvrté se spokojil s perkusistou Souhailem Kašparem. Aby posluchači získali potřebný přehled o tématech jednotlivých čísel, sdělí jim obsah telegraficky nejen při svých vystoupeních, ale i v bookletech. Je to důležité, protože nehovoří abstraktně, vypráví o konkrétních lidských osudech.

Uveďme si typický příklad - vysvětlení námětu písně Sunset of the City (Guroob AIMedina): „Toto je příběh o milencích z mého sousedství v Bagdádu. Přestože tu není možný romantický vztah nesezdaných dvojic, tento pár se tajně schází za městem.

Ten mladý muž narukuje do války a je zabit. Skladba vyjadřuje stesk mladé ženy po něm i po místu, kde se scházívali.“ Věrohodnost AIHajova podání je nepředstíraná, zažil tyto případy na vlastní kůži a chce, aby se o nich lidé dověděli.

Uvědomuje si očividnou krutost Husajnova režimu, zároveň však žádá konec amerických a anglických sankcí proti iráckému lidu Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225943