telka jednu vrazila, její baculatá dlaň se mi zanořila do tváře, aniž bych prožívala inkasovanou křivdu. Úča se takzvaně nažrala, ale moje podstata zůstala celá. Přijímala jsem citové výlevy dospělých labilů ze všech stran – pevná jako ledová královna. Jenže o několik let později přišel japonský Masaru Emoto se svou teorií koloběhu vody v nás a strýcovu koncepci značně nabořil. Masaru tvrdí, že voda cirkuluje historií lidstva a má svou paměť. Proto nám jsou blízcí lidé, kterými naše voda už zurčela. Totálně mě rozhodila představa, že moje studánka nepoddajné podstaty sedá v podobě potu na čelo vypasenému politikovi a zaneřáděná se ke mně vrací. V mém těle může samozřejmě protékat i voda Kleopatry, jenže jak to zjistit? Je někdo přitažlivý, protože na něm ulpělo pár historických kapek z pšíknutí Marilyn Monroe, a někdo asexuální, protože vstřebal milionkrát přefiltrovanou loužičku Hitlera? Nebudu na to myslet. Jdu na pracovní schůzku. „Dáte si vodu?“ „V žádném případě,“ řeknu a přilepím jazyk zpátky na patro. Nevnímám tok řeči a hypnotizuji sousedovu bonaquu. Sleduji pomyslnou krásu krystalu vody, 97
ET_Vyber_ze_Sloupu_2016_123x189_1.indd 97
31.10.16 20:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225783
v němž může být klidně skrytá šifra v podobě sliny masového vraha nebo prezidentovy nudle. Nervózně potáhnu z cigarety, přerostlý popel mi uvízne na halence. Najednou se mi po tváři rozlije slastný úsměv. „Už vlastně nemám z cizí vody strach. Stejně se všichni proměníme v prach.“
DRAZÍ ZESNULÍ
Zdá se, že reality show už zasahuje i do majestátu smrti. V New Orleansu a Portoriku se v letošním roce několik zesnulých osobně účastnilo vlastního smutečního obřadu ve velmi neobvyklých pozicích. Jednou ze zesnulých je padesátiletá fanynka fotbalového týmu New Orleans Saints. Nebožka sedí u stolu s rozpitou plechovkou svého oblíbeného piva, cigaretou mezi prsty a nalakovanými nehty v barvách týmu. Nad její hlavou se točí diskokoule a přátelé s rodinou trsají opodál na gospel. V Portoriku byly hned dva pokusy o „zachycení života“ – prostřelený 98
ET_Vyber_ze_Sloupu_2016_123x189_1.indd 98
31.10.16 20:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225783
mladík na motorce a mladý boxer, jenž ve strnulém štronzu postává v koutě funebráckého pseudoringu. Zašla jsem za českým thanatopraktikem, abych zjistila tuzemské možnosti ohledně balzamování a úpravy zesnulých. „Postup je tento,“ pravil rozvážně pan Voska. „Vyndáte vnitřnosti, přemáchnete je ve ždímačce a vrátíte zpět do těla, které napícháte alkoholem. Poté zašijete všechny otvory, aby konzervační roztok nevytékal. Pokud je například zapadlé oko, máme k dispozici umělá víčka, nevhodně rozšklebená ústa spraví pár stehů, šikovně umístěný pléd, boa nebo fiží. Někdy je obličej takzvaně ,ruplý‘, v tom případě přijde vhod balíček obyčejných špejlí na jitrnice, jimiž se vyztuží a domodeluje.“ „Mě by zajímalo, jestli byste mi v případě nějaké fatální nehody byl schopen vyžehlit nepoddajné vlasové esíčko do rovna.“ „To je, bohužel, hodně náročné.“ „A co když skoná hlava státu? To není náročné?“ V případě naší hlavy státu ani ne. Pokud by si chtěla alespoň po skonání zachovat ksicht, budeme muset dokoupit špejle, ale zase nám odpadne napichování alkoholem, a to díky již zdařile proběhlé maceraci. Navíc se to vyplatí, protože většina národa tím získá jako vedlejší produkt balzám na duši. 99
ET_Vyber_ze_Sloupu_2016_123x189_1.indd 99
31.10.16 20:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225783