Tajemství 14 knížat a jejich křtu v roce 845 (Ukázka, strana 99)

54) Zajímavý text na toto téma je na www.moraviamagna.cz.

55) Bedřich Bridel: Život svatého Ivana. O prvním poustevníku v Čechách, Benediktské opatství v Břevnově, Praha, 1936.

56) Josef Vašica: České literární baroko: Příspěvky k jeho studiu. Praha, ­Atlantis, 1995, str. 67.

57) Kosmova kronika česká, překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, Čs. spisovatel, Praha, 2012, str. 19.

58) Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Praha, 2000, str. 42–50.

59) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram, 2010, str. 133.

60) Poeta Saxo – označení pro saského básníka, který na sklonku 9. století napsal na jiných historických dílech založený rozsáhlý historický epos o činech a osobnosti Karla Velikého s názvem Annales de gestis Caroli Magni imperatoris libri quique, zdrojem citátu je Wikipedia.

61) Chronicon Moissacense je anonymní latinsky psaná kronika, která vznikla koncem 10. století buď ve městě Narbonne v (dnešní) jižní Francii, nebo v klášteře Ripoll v Katalánii. Kronika popisuje dějiny Franků od poslední čtvrtiny 4. století našeho letopočtu až do roku 818. Dodatečně je připsána událost z roku 840 (zápis s datem úmrtí franského císaře Ludvíka Zbožného). Zdroj citace: Chronicon Moissacense, a.a. 805, p. 257–259, MGH SS 2 – nová edice podle nově objeveného rukopisu, starší otisk: cf. i SS 1, p. 280–313.

62) Annales Mettenses priores je skupina franských análů pokrývajících období přibližně od roku 687 až do doby sepsání v roce 805. Pozdější pokračování bylo dovedeno do roku 830. Zdroj citace: Annales Mettenses priores, a.a. 805, p. 93–94 63) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 72.

64) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 96.

65) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 96.

66) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 88.

67) Ann. Fuld. a 846, MMFH I., str. 90.

68) Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, je dílo, které sepsal moravský histo-

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769

rik ­Lubomír Emil Vilém Havlík 1925–2000. Zdroj citace: Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (2/7), www.moraviamagna.cz.

69) Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (1/7), www.moraviamagna.cz.

70) Bertiniánské letopisy k roku 846, Zahrnují léta 830–882, navazují na Letopisy království Franků. Obsahují i skutečnosti, které ve Fuldských letopisech nejsou. Jsou významné zejména pro dějiny Velké Moravy. www. moraviamagna.cz.

71) Radan Květ: Atlas starých stezek a cest na území České republiky, Nakladatelství Soliton, Praha, 2011, dále Jan Steinhübel, Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 42, 61–71.

72) Ann. Fuld. a 849, MMFH I., str. 91–92.

73) Ann. Fuld. a 857, MMFH I., str. 91–92.

74) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108.

75) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108.

76) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108.

77) Karloman – syn Ludvíka II., který se za svého života stal postupně východofranským králem, králem italským a vévodou bavorským.

78) Vzhledem k existenci krevní msty, která byla tak hluboce zakořeněna, že kvůli obavám z ní ještě o necelých sto let později nechal Boleslav zabít příslušníky družiny svého bratra Václava, je pravděpodobné, že knížata by se účastnila každé bitvy s Franky, jen aby se pomstila za tu předchozí (při níž došlo k úmrtí někoho z rodiny apod.).

79) Ann. Fuld. a 871, MMFH I., str. 104–105.

80) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 69–70.

81) Kosmova kronika česká, překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, Čs. spisovatel, Praha, 2012, str. 55.

82) Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda – Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily, Nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2012, str. 21.

83) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530-935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 93.

84) Život sv. Metoděje tvoří společně s Životem sv. Konstantina-Cyrila tzv.Panonské či Moravsko-panonské staroslověnské legendy, které představují

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769

postavy a dílo slovanských věrozvěstů. Vznikly po jejich smrti, na konci 9. století k oslavě jejich díla na Velké Moravě. Zdroj citace: Život sv.

Metoděje, Měsíce května 6. dne, Paměť a život blaženého učitele n ­ ašeho Metoděje arcibiskupa moravského, Pane! Požehnej, Otče!, www. moraviamagna.cz.

85) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 108.

86) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65.

87) K tomu i Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 61: „Pokud Vistrahův hrad byl mnoho let odbojný, tak rebeloval zřejmě již od roku 846. Byl to zřejmě kníže Vistrah, kdo v letech 846 a 849 vedl Čechy k vítězství v první válce s východofranským králem.“ 88) K tomu i Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65, kde vyvozuje, že Vistrahův hrad byl ve středních Čechách a jako lokalitu odhaduje Šárku, což odpovídá archeologickým nálezům popsaným pod odkazem 22). Oproti tomu jiní historici (např. J. Sláma, D. Třeštík) se domnívají, že šlo o hradiště Zábrušany u Teplic.

89) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65.

90) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 78.

91) Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda – Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily, Nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2012, str. 21.

92) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 104.

93) Marie Zacharová, http//www.spisovatele.cz/vaclav-hajek-z-libocan 94) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 62.

95) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 64.

96) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 99.

97) Jan Bouzek: Keltové českých zemí v evropském kontextu, Triton, Praha/ Kroměříž, 2009, str. 167.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769