54) Zajímavý text na toto téma je na www.moraviamagna.cz. 55) Bedřich Bridel: Život svatého Ivana. O prvním poustevníku v Čechách, Benediktské opatství v Břevnově, Praha, 1936. 56) Josef Vašica: České literární baroko: Příspěvky k jeho studiu. Praha, Atlantis, 1995, str. 67. 57) Kosmova kronika česká, překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, Čs. spisovatel, Praha, 2012, str. 19. 58) Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Praha, 2000, str. 42–50. 59) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram, 2010, str. 133. 60) Poeta Saxo – označení pro saského básníka, který na sklonku 9. století napsal na jiných historických dílech založený rozsáhlý historický epos o činech a osobnosti Karla Velikého s názvem Annales de gestis Caroli Magni imperatoris libri quique, zdrojem citátu je Wikipedia. 61) Chronicon Moissacense je anonymní latinsky psaná kronika, která vznikla koncem 10. století buď ve městě Narbonne v (dnešní) jižní Francii, nebo v klášteře Ripoll v Katalánii. Kronika popisuje dějiny Franků od poslední čtvrtiny 4. století našeho letopočtu až do roku 818. Dodatečně je připsána událost z roku 840 (zápis s datem úmrtí franského císaře Ludvíka Zbožného). Zdroj citace: Chronicon Moissacense, a.a. 805, p. 257–259, MGH SS 2 – nová edice podle nově objeveného rukopisu, starší otisk: cf. i SS 1, p. 280–313. 62) Annales Mettenses priores je skupina franských análů pokrývajících období přibližně od roku 687 až do doby sepsání v roce 805. Pozdější pokračování bylo dovedeno do roku 830. Zdroj citace: Annales Mettenses priores, a.a. 805, p. 93–94 63) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 72. 64) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 96. 65) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 96. 66) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 88. 67) Ann. Fuld. a 846, MMFH I., str. 90. 68) Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, je dílo, které sepsal moravský histo-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769
rik Lubomír Emil Vilém Havlík 1925–2000. Zdroj citace: Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (2/7), www.moraviamagna.cz. 69) Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým, jak ji dle záznamů starých letopisů a legend sestavil a sepsal Lubomír E. Havlík (1/7), www.moraviamagna.cz. 70) Bertiniánské letopisy k roku 846, Zahrnují léta 830–882, navazují na Letopisy království Franků. Obsahují i skutečnosti, které ve Fuldských letopisech nejsou. Jsou významné zejména pro dějiny Velké Moravy. www. moraviamagna.cz. 71) Radan Květ: Atlas starých stezek a cest na území České republiky, Nakladatelství Soliton, Praha, 2011, dále Jan Steinhübel, Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 42, 61–71. 72) Ann. Fuld. a 849, MMFH I., str. 91–92. 73) Ann. Fuld. a 857, MMFH I., str. 91–92. 74) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108. 75) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108. 76) Ann. Fuld. a 872, MMFH I., str. 106–108. 77) Karloman – syn Ludvíka II., který se za svého života stal postupně východofranským králem, králem italským a vévodou bavorským. 78) Vzhledem k existenci krevní msty, která byla tak hluboce zakořeněna, že kvůli obavám z ní ještě o necelých sto let později nechal Boleslav zabít příslušníky družiny svého bratra Václava, je pravděpodobné, že knížata by se účastnila každé bitvy s Franky, jen aby se pomstila za tu předchozí (při níž došlo k úmrtí někoho z rodiny apod.). 79) Ann. Fuld. a 871, MMFH I., str. 104–105. 80) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 69–70. 81) Kosmova kronika česká, překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, Čs. spisovatel, Praha, 2012, str. 55. 82) Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda – Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily, Nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2012, str. 21. 83) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530-935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 93. 84) Život sv. Metoděje tvoří společně s Životem sv. Konstantina-Cyrila tzv.Panonské či Moravsko-panonské staroslověnské legendy, které představují
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769
postavy a dílo slovanských věrozvěstů. Vznikly po jejich smrti, na konci 9. století k oslavě jejich díla na Velké Moravě. Zdroj citace: Život sv. Metoděje, Měsíce května 6. dne, Paměť a život blaženého učitele n ašeho Metoděje arcibiskupa moravského, Pane! Požehnej, Otče!, www. moraviamagna.cz. 85) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 108. 86) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65. 87) K tomu i Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 61: „Pokud Vistrahův hrad byl mnoho let odbojný, tak rebeloval zřejmě již od roku 846. Byl to zřejmě kníže Vistrah, kdo v letech 846 a 849 vedl Čechy k vítězství v první válce s východofranským králem.“ 88) K tomu i Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65, kde vyvozuje, že Vistrahův hrad byl ve středních Čechách a jako lokalitu odhaduje Šárku, což odpovídá archeologickým nálezům popsaným pod odkazem 22). Oproti tomu jiní historici (např. J. Sláma, D. Třeštík) se domnívají, že šlo o hradiště Zábrušany u Teplic. 89) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 65. 90) Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935), Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, str. 78. 91) Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda – Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily, Nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2012, str. 21. 92) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 104. 93) Marie Zacharová, http//www.spisovatele.cz/vaclav-hajek-z-libocan 94) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 62. 95) Ján Steinhübel: Kapitoly z najstarších českých dejín 531–1004, Spolok Slovákov v Poľsku, Krakov, 2011, str. 64. 96) Petr Mašek: Prastaré pověsti české, Pistorius a Olšanská, Příbram 2010, str. 99. 97) Jan Bouzek: Keltové českých zemí v evropském kontextu, Triton, Praha/ Kroměříž, 2009, str. 167.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225769