ve chvíli, kdy u toho nikdo nebyl. Navzdory tomu, že Audrey byla o víc než deset let starší než Meri, měnila máma Audreyiny veliké pleny častěji než pleny Meriiny. Vymýšlela jsem si všechny důvody na světě, abych se domku, který nám máma zařídila, vyhýbala, a pokud zrovna selhala hlavní výmluva, tedy škola, uchylovala jsem se do domu prarodičů. Během podzimu a zimy jsem k nim chodila každý den po škole. Pokaždé mě tam čekal babiččin domácí kukuřičný chléb, čerstvě vytažený z trouby. Jednoho odpoledne ke konci podzimu jsem se zastavila v jejich domě cestou ze školy a babička právě vytahovala pekáček s kukuřičným chlebem z trouby. Posadila jsem se s dědečkem ke kuchyňskému stolu a babička každému z nás naservírovala čtvercový krajíček na bílém talířku s vysokou sklenicí mléka. Můj krajíček již potřela uprostřed medem a máslem, ale děda chtěl svůj krajíček suchý. Nalámal si ho do sklenice s mlékem a jal se ho jíst lžičkou. Babička se postavila ve svých světle modrých domácích šatech ke kuchyňskému dřezu a myla nádobí. „Proč jste nás vlastně nenavštěvovali, když jsme bydleli v Mexiku?“ zeptala jsem se. Ráda jsem trávila čas s prarodiči a zdálo se, že oni rádi tráví čas s námi, a tak jsem nepřišla na důvod, proč nás v LeBaron nikdy nenavštívili. Měli nás rádi jen tehdy, když jsme bydleli v Kalifornii? Babička přestala drhnout koláčovou formu a pohlédla na mě přes rameno, jako by nevěděla, jak odpovědět. Dědeček odložil lžičku na talířek. „No, je nesmírně obtížné dostat se odtud k vám, sestřičko,“ pravil vážným, ale dobrosrdečným tónem. „Ale copak jste tam taky nebydleli? V době, kdy žil můj táta?“ Babička si osušila ruce žlutou osuškou. Naservírovala kousek kukuřičného chleba i sobě a přidala k němu nakrájenou syrovou cibuli. Babička měla ráda syrové cibulky ke všemu. Odsunula si židli a sedla si ke stolu vedle dědy, naproti mně. „Život v Mexiku byl pro tvoji mámu těžký,“ odtušila a v jejím hlase zazněl náznak rozčarování. „Je těžké vydělávat na živobytí v tak velké rodině, 102
skripot sterku.indd 102
02/09/2016 12:26:24 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225768
jako je vaše. Když jsme za ní jezdili, měla už tvoje máma tři malé děti a čekala tebe. Bydlela v titěrném karavanu s jednou ložnicí a bez elektřiny. Neměla co jíst, jen fazole uložené ve velkém, zaprášeném jutovém pytli. Nikdy neměla žádné peníze a o vajíčka či cokoli, co potřebovala, musela prosit svoje sestry-manželky.“ Babička vždycky vyjadřovala nesouhlas se způsobem života mojí mámy otevřeně, ale nikdy jsem ji neslyšela mluvit na toto téma tak smutně. „Rútičko, zlomilo nám srdce, když jsme viděli, jak tvoje máma žije.“ „Když byl tvůj táta ještě naživu,“ dodal děda, „všecky naše dcery žily v Mexiku. Tři z nich byly vdané za polygamisty.“ „Tvoje teta Kim se málem provdala za jednoho z našich strýců, kteří měli taky hromadu jiných manželek, ale naštěstí si vdavky nakonec rozmyslela.“ Babička potřásla hlavou a ochutnala cibulové plátky. Celá kuchyně pronikavě voněla po čerstvé cibuli a sladkém kukuřičném chlebu. Kim byla mámina nejmladší sestra. Odešla z tátovy církve, když jí bylo osmnáct. „Tvoje máma a její sestry všecky bydlely v titěrných karavanech nebo domcích z nepálených cihel a jejich manželé se doma objevovali jen velmi vzácně. Tvoje máma byla po většinu času sama. Byla moc mladá a přitom se musela spoléhat jen sama na sebe a ještě se starat o vás, o všechna děcka.“ Děda se zadíval na svoji sklenici mléka s kukuřičným chlebem. Z výrazu jeho tváře bylo zřejmé, že jsou pro něho tyto vzpomínky skličující. „Tvůj táta měl příliš mnoho žen a uzavíral další a další sňatky, bral si ženy dokonce mladší než tvoje máma, a tvoje máma byla jen teenager.“ Babička zavrtěla hlavou a v jejích slovech zazněl náznak hořkosti. „Prostě jsme tomu nemohli uvěřit. Bylo absolutně vyloučené, aby se o všechny ty ženský a malý děcka mohl postarat. A jeho americké manželky pobíraly ve Státech podporu. To nebylo správné.“ „Když jsme vstoupili do církevního sboru tvého táty,“ dodal dědeček, „neměli jsme představu, jak by mohl být život v polygamické komunitě tvrdý. Vyrůstal jsem v mormonské církvi 103
skripot sterku.indd 103
02/09/2016 12:26:24 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225768
svatých posledních dnů, LDS. Vždycky jsem v její učení věřil. Když tvůj táta a Ervil přijeli do Utahu, kde jsme žili, kladli jasně správné otázky ohledně církevní doktríny. Opravdu jsem věřil, že měli pravdu. A když tvůj táta kázal, člověk měl pocit, že všechno je možné, jako by skrze něj promlouval sám Bůh.“ „No, já ničemu z toho nikdy nevěřila,“ přerušila jej babička. „Starej Ervil... nesnášela jsem ten šílený výraz v jeho očích. Chceš-li to vědět, vždycky to byl pomatenej fanatik. Ale znal nazpaměť každou pasáž z Bible a Knihy Mormonovy. Byl dobrý řečník a dokázal diskutovat o jakékoli náboženské otázce, kterou mu položili. Byl svým způsobem génius.“ Babička vzdychla, jako by si vybavila něco smutného. „O čas tvého táty soupeřil obrovský počet žen a dětí. Tvoje máma se ale nikdy ničeho hlasitě nedožadovala. Byla to nejpohodovější nemluvně a nejmlčenlivější dítě. Nikdy si nestěžovala. Nikdy o nic neprosila. Nikdy. Požehnáno buď její něžné srdce. Každý v jejím okolí se vždycky něčeho materiálního dožadoval, naříkal a stěžoval si, ne však tvoje máma. Vždycky se ztrácela kdesi v pozadí a myslím, že byla někdy přehlížená a tak nějak, ať už z jakéhokoli důvodu, si myslela, že si nezaslouží víc, než jí ty bezcenný mužský dávali. A to nebylo zrovna moc.“ „Úctu, Terezko. Uvědom si, že mluvíš o tatínkovi Rútičky,“ napomenul dědeček babičku ve snaze ji umlčet. Vždycky dbal na to, aby byla babička opatrnější ve volbě slov, když mluvila v přítomnosti mé a mých sourozenců, jenže babička byla přímočará a neústupná. Právě to mě však na tom, co chtěla říct, zajímalo. Babička vždycky tvrdila, že církev mého otce byla hrozná. Všichni jsme věděli, že babička s jejím učením nesouhlasila. Babička přísahala, že nikdy nebude konvertovat k fundamentalistickému mormonismu, i když dědeček kdysi konvertitou byl, ale přistoupila na jeho požadavek, aby byly moje máma a její sestry vychovávány v církvi Prvorozeného plnosti časů. „Jenže je to pravda a ty to víš,“ kontrovala babička a pohlédla mi přímo do očí. „Nikdy jsme neměli souhlasit s tím, aby si vzala 104
skripot sterku.indd 104
02/09/2016 12:26:24 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225768