98
vztah k přírodě a zvířatům; chlapečtí hrdinové mají svého čtyřnohého přítele, schovávají se a pohybují neohroženě v lese, kde se zvířata často stávají jejich druhy v osamění. V Procházkově románu se stává loupež Juliny – vysněné kobyly hospodáře zásadní zápletkou. Vyostřené vztahy dětských a dospělých postav je posunují i k četbě pro dospělé. Dětem a mladým čtenářům je obtížné předat válečné zkušenosti přitažlivou narativní formou a přitom je uvést i do základních historických souvislostí. Kniha Ať žije republika vznikala jako román, v němž ještě mladý, šestatřicetiletý autor čerpal ze vzpomínek na poslední válečné dny ve svém rodném kraji, kdy od války uběhlo pouhých dvacet let. Uri Orlev vyšel ze skutečného příběhu polského židovského chlapce, do nějž promítl i své vzpomínky a toto dílo napsal mnohem později, až na prahu dalšího století. O dětském utrpení během holokaustu vznikala tato díla až s časovým odstupem, vybavila se mi část, kterou prožil Segev spolu s pamětníky z Lodže: „Když přijeli do Izraele, ztratili tito lidé svět, který pro ně byl důležitý. Pomyslel jsem si, že po něm teskní – ale snad se jim stýskalo jen po ztraceném mládí. Tak či onak, čím byli starší, tím bližší jim bylo jejich dětství. Starší za sebou měli úděsné zkušenosti spojené s vyhlazováním, někteří přežili tábory smrti.“ (2014, s. 407) Příběhy o obou chlapcích za války, jejich mentalitě, strachu o přežití, jsou více četbou pro zkušené čtenáře bez rozdílu věku, a to nejen pro ty, jejichž povědomí o válečných útrapách mladých hrdinů je skrovné, ale i pro ty, kteří by si měli připomínat tuto hrůznou minulost.
Prameny Orlev, Uri, 2014. Běž, chlapče, běž. Přeložila Lenka Bukovská. Praha: Práh. Procházka, Jan, 1968. Ať žije republika (Já a Julina a konec velké války). Třetí vydání. Ilustroval Jiří Trnka. Praha: SNDK.
Literatura Classen, Hans-Gerd, 1979. Jan Procházka. In: Lexikon der Kinder-und Jugendliteratur. Dritter Band: P–Z. Weinheim und Basel: Beltz Verlag, s. 90–91. Čeňková, Jana, 2013. Jan Procházka. Ať žije republika. In: Mandys, Pavel a kol. 2×101 knih pro děti a mládež: nejlepší a nejvlivnější knihy. Praha: Albatros, s. 310–311. Černý, Václav, 1994. Eseje o české a slovenské próze. Praha: Torst.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225628
99
Dostál, Karel, 1967. Kniha chválená. Zlatý máj, č. 1, s. 29–30. Jachnin, Boris, 1990. Jan Procházka. Praha: Československý filmový ústav. Jungmann, Milan, 1960. Útok mladé prózy. Nová jména. Procházka, Klíma, Přibský. Literární noviny, č. 19, s. 4. Orlev, Uri, 2013. Ostrov v Ptačí ulici. Přeložila Lenka Bukovská. Praha: Práh. Procházka, Jan, 2015. Ať žije republika (Já a Julina a konec velké války). Doslov Lenka Procházková. Praha: Novela bohemica. Procházka, Jan, 1966. Tři panny a Magdaléna. Nakladatelství České Budějovice. Procházka, Jan. Vzpomínky hluboké dvacet dva let. Zaznamenala D. Palacká. Zemědělské noviny, Praha, 5. 5. 1967. Scholes, Robert E., Robert L. Kellogg, 2002. Povaha vyprávění. Brno: Host. Segev, Tom, 2014. Sedmý milion: Izraelci a holokaust. Přeložil Václav Burian. Praha: Paseka. Szczygieł, Mariusz, 2007. Gottland. Přeložila Helena Stachová. Praha: Dokořán. Literární archiv Památníku národního písemnictví (Pozůstalost Jana Procházky.)
Internetové zdroje http://www.literaturfestival.com/archiv/teilnehmer/autoren/2001/uri-orlev. http://www.literaturfestival.com/kjl/projekte/projekt/texte/orlev [staženo 17. 3. 2015]. http://www.slovnikceskeliteratury.cz [staženo 18. 3. 2015]. Spinnen, Burhard. Von den Jungen, der seinen eigenene Namen vergass. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 24. 03. 2004, Nr. 71 / s. L13. Dostupné z http://www. faz.net [staženo 17. 3.2015]. Zeman, Martin. Ať žije republika: Klíč k pochopení snu o konci války. Filmový časopis 25fp, 25. prosinec 2010. Dostupné z http://25fps.cz/2010/at-zije-republika-klic-k-pochopeni-snu-o-konci-války [staženo 1. 3.2015].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225628
8. Dětství jako pramen inspirace pro literární fikci i zdroj vzpomínek na 2. světovou válku. Na příkladu děl německy psané literatury nejen pro děti a mládež Tamara Bučková 8.1 Úvod Literaturu lze přirovnat, podobně jako i další umění, ke kulturní paměti, nezávisle na kultuře, jazyce či generaci. Druhá světová válka je jedním z nejvýznamnějších historických milníků, které se zapsaly do dějin dvacátého století a které zůstaly aktuální dodnes. Právě proto je důležité vracet se k nim i v rámci literatury pro děti a mládež napříč kulturami i společnostmi. Kategorii dětství, které je v tomto případě ozvláštněno velmi složitou, historicky zatíženou a emocionálně silně zabarvenou dobou, lze standardně chápat jako časoprostor vytvářející základní stavební kámen pro životní styl založený na budování vztahů a hodnot. Jako každé jiné dětství je možné je popsat jako životní období, k němuž se člověk neustále vrací a neustále se za ním otáčí. Ve svých dětech, vnoučatech i ve svých vlastních bilancích. Ve svém osobním a často i profesním životě. Zprostředkovat pohled na válečnou dobu dětskýma, dospívajícíma či právě dospělýma očima, na jedné straně neubrat nic z jejích snů, a na druhé nezjednodušit a neschematizovat, aby vyprávění zůstalo nadčasové, je nesmírně obtížné. Přesto existuje řada děl, v nichž se to jejich autorům podařilo. Předmětem následující studie je průřez díly německy psané literatury věnovanými obrazům dětství s touto tematikou. Dětství je v nich pramenem inspirace i zdrojem vzpomínek. Z pohledu diskurzu světové literatury lze díla s touto tematikou metaforicky přirovnat ke kulturním vykřičníkům psaným zvlášť rozechvělou rukou, a to proto, že němčina jako původní jazyk těchto děl může – v souvislosti s dobou, o níž vy-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225628