„Mûl bych návrh, kter˘ nakonec bude vyhovovat v‰em.“ Ze ‰edivé mlhy se zhmotnil Vítûzslav. Jeho tûlo bylo taky dost znetvofiené a d˘malo jako kus suchého ledu na prudkém slunci. Zachvûl jsem se – praÏsk˘ upír sem vstoupil z tfietí hladiny ‰era, tedy z míst, do nichÏ já nemûl pfiístup. Manû jsem si uvûdomil, jak musí b˘t siln˘. Hned po Vítûzslavovi se vynofiil i Edgar. Pro ãerného mága musela b˘t cesta tfietí vrstvou ‰era dost obtíÏná – je‰tû se potácel a ztûÏka oddechoval. „PÛjde s námi,“ vyfikl svÛj verdikt Vítûzslav. „Rozhodnû nemáme v úmyslu podezírat Antona Gorodûckého z nûjak˘ch zl˘ch úmyslÛ. Bereme v‰ak v potaz i podezfiení Denní hlídky. Dal‰í vy‰etfiování proto pfiechází do rukou Inkvizice.“ KosÈa nefiekl nic. Já taky mlãel. A ne‰lo jen o to, Ïe Vítûzslav je v právu. Já prostû nemûl moÏnost nûjak mu vzdorovat. „Nemûli bychom vyjít ven, pánové?“ navrhl Vítûzslav. „Tady to není pfiíli‰ pfiíjemné.“ O vtefiinu pozdûji uÏ jsme v‰ichni stáli ve velké koupelnû, kde Timur Borisoviã poskakoval po jedné noze a snaÏil se nasoukat do tren˘rek. Vítûzslav mu poskytl moÏnost obléct se alespoÀ do spodního prádla. Teprve aÏ podnikatel reagoval na hluk za sv˘mi zády, otoãil se a pfii pohledu na celou na‰i spoleãnost vyrazil pfiekvapen˘ v˘kfiik, praÏsk˘ upír si ho chladnû zmûfiil. Timur Borisoviã se zaãal bezmocnû hroutit. Edgar k nûmu rychle pfiiskoãil a usmûrnil bezvládnû padající tûlo do kfiesla. „Tak ty fiíká‰, Ïe on zrádce nezná,“ zamyslel se Vítûzslav, kter˘ si podnikatele se zájmem prohlíÏel. „Jak podivuhodnû známá tváfi…! AÏ ãlovûka napadají zajímavé dohady a souvislosti…“ Nefiíkal jsem nic. „MÛÏe‰ b˘t na sebe py‰n˘, Antone,“ pokraãoval Vítûzslav. „Ta tvoje „leÏ“ trefila hfiebíãek na hlaviãku. ¤ekl bych, Ïe otec tohoto muÏe skuteãnû slouÏí u hlídky. ¤ekl bych, Ïe u Noãní.“ KosÈa se uchichtl. Vítûzslavovo rozhodnutí se mu pfiirozenû líbit nemohlo. Pfiednost by dal eventualitû, kdy by mohl Geserova potomka osobnû pfiedvést na Denní hlídku. Ani o této nové situaci v‰ak nemohl fiíct, Ïe by se mu nezamlouvala. – 100 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225584
„Îe by se nበpfiemoudr˘ Geser takhle blamoval?“ zeptal se témûfi vítûzoslavnû. „To je velice zajímavé…“ Vítûzslav na nûj ale pohlédl tak, Ïe se mlad˘ upír uprostfied vûty zarazil. „Blamovat se mÛÏe kaÏd˘,“ fiekl ti‰e Vítûzslav. „Dokonce i mág mimo kategorie. Ale…“ Pak se Inkvizitor zahledûl na mû: „MÛÏe‰ sem pfiivolat Gesera?“ Pokrãil jsem rameny. Co je to za hloupou otázku, to je pfiece samozfiejmé, Ïe mÛÏu. Stejnû jako to mÛÏe udûlat sám Vítûzslav. „To, co se tu dûje, se mi nelíbí…,“ pokraãoval ti‰e Vítûzslav. „Moc se mi to nelíbí. ProtoÏe nás tu nûkdo tahá za nos, a to aÏ pfiíli‰ drze.“ Pfiejel po nás pronikav˘m, zfietelnû neãlovûãím pohledem. Nûco ho hodnû znepokojilo, ale co pfiesnû? „Zavolám sv˘m nadfiízen˘m,“ prohlásil KosÈa najednou tónem, proti jakému se nic nenamítá. A Vítûzslav opravdu nic nenamítal. Jen se díval na Timura Borisoviãe a vra‰til ãelo. Vytáhl jsem telefon a zmáãkl Geserovo ãíslo. „Nûkdo z nás v‰ech chce udûlat pitomce…,“ fiekl se stále rostoucí zufiivostí Vítûzslav. „A ten nûkdo…“ „Snad ho necháme obléct,“ poÏádal jsem, naslouchaje dlouh˘m vyzvánûcím tónÛm. „Nebo je tfieba starého ãlovûka takhle poniÏovat? To ho chcete vézt v tren˘rkách?“ PraÏsk˘ upír se ani nepohnul, ale Timur Borisoviã najednou vstal a v polospánku se zaãal oblékat. Ke mnû se opatrnû pfiikradl Edgar a s porozumûním se zeptal: „Nebere to? Není divu, na jeho místû bych…“ „Jeho nebo podobné místo ti je‰tû dlouho nehrozí,“ utrousil sarkasticky Vítûzslav. „KdyÏ je‰tû pofiád nevidí‰, v ãem nás v téhle kauze podfoukli…“ Podle Edgarovy tváfie se dalo usuzovat, Ïe opravdu je‰tû nic nevidí, ba ani netu‰í. Ale stejnû tak jsme nic nového nevidûli a netu‰ili ani já a nakonec ani KosÈa, kter˘ si s oãima obrácen˘ma v sloup cosi nezvuãnû ‰eptal. „Ano, Antone…?“ ozval se koneãnû Geser. „Mበnûco zajímavého?“ „Na‰el jsem ãlovûka, jemuÏ byla pfiislíbena promûna v Jiného,“ dostal jsem ze sebe pracnû. – 101 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225584
V koupelnû se rozhostilo naprosté ticho. Jako by se v‰ichni zaposlouchávali do tenouãk˘ch zvukÛ unikajících z telefonu. „No v˘bornû!“ zvolal Geser. „Jsi ‰ikulka! Teì se bez odkladu spoj s vy‰etfiovateli Temn˘ch a Inkvizice. A popros je, aÈ se k vy‰etfiování pfiipojí. Nûkde se tam uÏ musí potloukat ten praÏsk˘ upír Vítûzslav. Je to zdatn˘ chlapík, jedinû Ïe v sobû nemá kouska smyslu pro humor…, ale to je spoleãná vada v‰ech upírÛ.“ Vítûzslav se obrátil ke mnû. Tváfi mûl kamennou a oãi mu planuly. V‰echno to sly‰el. A já bych b˘val vsadil basu ãeského piva proti lahviãce trojité kolínské, Ïe Geser o Vítûzslavovi, stojícím po mém boku, velmi dobfie vûdûl. „Vítûzslav uÏ je tady,“ fiekl jsem. „A taky Edgar a… vy‰etfiovatel Temn˘ch.“ „Ale no to je ohromné!“ nadchl se Geser. „Popros na‰eho praÏského hosta, aÈ mi sem natáhne portál…, tedy, jestli si s nûãím takov˘m poradí. Rád bych se na vás podíval.“ Telefon jsem uloÏil do kapsy a pohlédl na Vítûzslava. Popravdû fieãeno jsem mûl pocit, Ïe to ‰éf s tûmi po‰klebky trochu pfiehnal. JenÏe jak já mám vûdût, jaké jsou vztahy mezi star˘m bíl˘m mágem a star˘m Inkvizitorem? A jaké mají jeden u druhého vroubky… „Asi jste to sly‰el,“ prohodil jsem vyh˘bavû. „Jen mi to upfiesni,“ vybídl mû Vítûzslav. „·éf Noãní hlídky mûsta Moskvy Pfiesvûtl˘ Geser vás prosí, abyste mu natáhl portál. Pokud je to samozfiejmû ve va‰ich silách.“ Vítûzslav jen krátce pohlédl stranou – a nad stále je‰tû fungující vífiivou vanou se ve vzduchu objevil bled˘ obdélník. Ten, kdo by tûmito podivn˘mi dvefimi vstoupil, by se nevyhnutelnû ocitl pfiímo v kypící vodû. „To není Ïádn˘ problém,“ fiekl chladnû praÏsk˘ upír. „Edgare…“ B˘val˘ ãern˘ mág mu oddanû pohlédl do oãí. „Opatfii mi spis tohohle ãlovûka…,“ k˘vl Vítûzslav smûrem k Timuru Borisoviãovi, kter˘ si zrovna pomalu uvazoval kravatu. „Nejspí‰ ho budou mít dole v kanceláfii ostrahy.“ Edgar zmizel – v zájmu úspory ãasu se pro spis rozbûhl ‰erem. V následujícím okamÏiku se v koupelnû objevil Geser. Nepfii‰el ale portálem, n˘brÏ vstoupil hned vedle nûj a opatrnû do‰lápl na mramorovou dlaÏbu. – 102 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225584