98 / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem
jsou uplatňovány. V případě šikany často dochází k tomu, že po určité době začne celý kolektiv měnit náhled na to, kdo za šikanu vlastně může. Dochází k tzv. obviňování oběti neboli k situaci, kdy je příčina celé situace viděna nikoli v agresorovi, ale v oběti (Boulton, Underwood, 1992; Oliver, Hoover, Hazler, 1994). Opět jde do velké míry o důsledek víry ve spravedlivý svět, o které jsme mluvili už výše u sebeobviňování oběti. Pokud je však šikana prováděna trvale a opakovaně, celá skupina začne na oběť nahlížet jako na méněcennou či nějak odlišnou. Současně s tím jí začne být přisuzováno to, že si za celou věc vlastně může sama. V celé skupině se rozšíří podobný postoj: všichni se začnou stavět k oběti negativně a celou situaci tím ještě zhoršují. Současně může dojít k tomu, že některé charakteristiky konkrétní oběti se stanou pro členy skupiny tím, co budou i na dalších lidech v budoucnosti vní mat negativně (Salmivalli, 2010). To se může týkat nejen poměrně výrazných aspektů, jako je sexuální orientace či etnicita, ale také mnohem jemnějších (a jindy lehce přehlédnutelných) znaků či chování, jako je například určitý účes, styl oblékání nebo obliba nějakého hudebního žánru. V šikaně, a pře devším v kyberšikaně lze tyto negativně vnímané charakteristiky jednoduše zachytit a poté zveličit, například formou výsměšného videa nebo příspěvků na b l o g u . Pro celý kolektiv pak mohou být spojovány s méněcennou pozicí a rolí oběti a mohou se jim sami vyhýbat. Také ale budou odmítat či trestat ostatní, u nichž se budou v budoucnu vyskytovat. Pokud je v určité třídě například šikanováno dítě, které má rádo žánr sci-fi, což se (mimo jiné) stane terčem posměchu, bude skupina vnímat negativně i zcela nového spolužáka se stejnou zálibou. 4.5.2 Dopady v rámci rodiny Dozvědět se, že dítě má zkušenost se šikanou, ať už v jakékoli roli, je vždy pro rodinu problematické. Bývá to doprovázeno odmítnutím, zmatkem, bezmocí či frustrací. Kyberšikana navíc přináší nové výzvy ohledně rodičovských reakcí. Jelikož rodiče jsou často méně znalí online technologií než jejich děti, bývají poměrně bezradní v tom, jak se s danou situací vypořádat. Může pro ně být obtížné celou situaci správně vyhodnotit, což vede k jejímu zlehčování nebo jednoduše k nepochopení podstaty celého problému. Všichni zúčastnění by přitom měli mít jasno v tom, že kyberšikana je ne legitimní chování, které nesmí být nijak omlouváno, a rodiče by měli být jedněmi z těch, kteří dětem a dospívajícím tento postoj předají. Rodiče, kteří zaujmou ke kyberšikaně benevolentní postoj, naopak posilují negativní normu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225394