LISA JACKSON „Tohle vykládej někomu, kdo ti to bude věřit. Tak jak to teda vypadá s tou vraždou?“ Bentz jí všechno důkladně popsal. Od Oliviina vidění přes nahrávku jednoho ze sousedů, informace z realitní agentury až po Brinkmanovu zprávu. „Olivia Benchetová ví víc, než by měla. A já se musím ptát: Jak je to možné?“ Zdvihl ruku. „Pokud ovšem vážně není jasnovidka a neviděla ty vraždy ve snu.“ Melinda se usmála. „Má ta dáma alibi?“ „Jenom svého psa, ten ale nemluví.“ „Teď vážně.“ „Ne, byla doma a spala. Vzbudilo ji až to vidění.“ Melinda se zamyslela. I v ní patrně tyhle informace vyvo laly jisté pochybnosti. „Předpokládám, že si ji prověřuješ.“ „Ano.“ „Super. Můžeš mě o tom případu průběžně informovat? Dej mi vědět, až dostaneš zprávu z patologie a laborky.“ Vy kročila ke dveřím, ještě se ale zarazila. „Jo, a Ricku, při řešení tohohle případu musíme postupovat jako podle učebnice.“ „Nic jiného by mě ani nenapadlo.“ „Kecáš…“ „Takové krásné ženské?“ „Pozor na to, co říkáš. Mohla bych to taky chápat jako sexuální harašení.“ „Tobě se to ale líbí a moc dobře to víš,“ řekl s úsměvem Bentz. „Navíc, to ty jsi tady šéf.“ „Tak na to nezapomínej, ano? A teď se na výpověď té Oli vie Benchetové zkus podívat z jiného úhlu. Zkus jí alespoň trochu věřit. Chápu, je to zvláštní a já sama jsem vůči para psychologii spíše skeptická, ale třeba má doopravdy vidění. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225338
chladná krev Zkus to přijmout.“ Jaskielová se opět otočila a opustila kan celář. „To se ještě uvidí,“ zamumlal si Bentz pro sebe. Má tedy věřit všemu, co Olivia Benchetová navykládala? Má jí skočit na to, že disponuje nějakými nadpřirozenými schopnostmi? Jak by to bylo možné? Je nějak napojená na vraha? Nebo na oběť? Na ten dům, kde se ta vražda stala? Zpovídala se ně kdy tomu knězi? Nebo naopak on jí? Jaká je mezi nimi sakra spojitost? Bentz se na židli natáhl a poškrábal se na bradě. Přistupovat k ní s otevřenou hlavou… Hm. Do háje! Nevě děl, jestli je něčeho takového schopen. Jak by mohl uvěřit, že nějaká ženská viděla vraždu, i když byla několik mil daleko? V tom musí být nějaký trik. Tak ti Bentz nevěří, no a co? Vlastně to až tak velké překvapení není. Olivia pevněji sevřela volant a dál pokračovala k univer zitě v Zahradní čtvrti. Doufala, že jí detektiv uvěří, že vycítí, jak je zoufalá… Byl ale stejný jako všichni ostatní. Pochopi telně. Chlapi, pomyslela si opovržlivě a zastavila, aby necha la projet tramvaj, než zabočí do areálu. Ne, tohle nebylo fér. Narazila přece i na pochybovačné ženské. V první řadě na svou matku. Bylo už pozdě odpoledne, od univerzitních budov se táhly dlouhé stíny. Zaparkovala a vyrazila ke katedře psychologie. Před očima pořád viděla detektiva Bentze, ačkoliv se zařekla, že nyní nebude myslet ani na jeho pohlednou tvář, ani na co koliv, co jen trochu souvisí s tou strašlivou vraždou. Alespoň na chvíli. Vyběhla po schodech a zamířila ke kabinetu svého vyučujícího, doktora Jeremyho Leedse, který byl zároveň bý 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225338
LISA JACKSON valým manželem doktorky Sam, psycholožky s vlastní show na rádiu WSLJ. Jaká ironie! Neměla ho moc ráda, podle ní byl příliš zahleděný do sebe. Byl ale jejím konzultantem, takže to s ním bude muset alespoň rok vydržet. U stolu sekretářky nikdo neseděl. Olivia tedy prošla laby rintem chodbiček a zaklepala na dveře Leedsova kabinetu. Nikdo se neozýval. Zkusila to znovu, silněji. Ranka na klou bech, kam se předešlého dne strouhla, ji zabolela. „Doktore Leedsi?“ hlesla, vtom už se za ní ale ozvaly kroky. „Ach, Olivie! Promiňte, jdu pozdě.“ Omluvně se usmíval. Doktoru Leedsovi mohlo být kolem čtyřiceti, měl výrazné rysy, dlouhý rovný nos a pečlivě zastřiženou bradku. Nosil dokonale vyleštěné boty a obleky, které musely stát hotové jmění. Uhlazený, pomyslela si Olivia pokaždé, když ho vidě la. Uhlazený a falešný, upřesnila si v duchu. Něco jí na něm zkrátka nesedělo. Nedokázala ale říct co. „Musel jsem si ještě promluvit s kolegou Sutterem, než odejde domů. Pracuje tu jenom na poloviční úvazek a víkend máme za dveřmi. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem ho tu ještě zastihl.“ Leeds si strčil ruce do kapes ve snaze najít klíč. Chvěly se mu prsty, jako by byl nervózní. „S doktorem Sutterem na jaře budeme pořádat seminář, který by vás mohl zajímat. Znáte doktora Suttera? Ach, tady!“ Vytáhl z kapsy svazek klíčů a Olivia za kroutila hlavou. Suttera znala jen z doslechu, prý dává hodně domácích úkolů. Leeds zasunul klíč do zámku. „No, zkrátka jsme se trochu zapovídali a teď před vámi musím vypadat jako roztržitý profesor.“ To si Olivia nemyslela. Jeremy Leeds byl disciplinovaný a přesný jako švýcarské hodinky. Na její vkus byl příliš bla zeovaný. Chladný, došlo jí, jak tak stála v jeho těsné blízkosti. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225338