Hned druhého dne se jim do cesty připletl zlodějíček, který ukradl peníze z pokladny v obchodě a pak s nimi utíkal pryč. Policisté sice nasedli do aut a snažili se ho co nejrychleji chytit, ale on s tím počítal a schválně kličkoval úzkými uličkami, kam se auta nevejdou, a nakonec i s lupem zmizel po lesní pěšince. Policisté ho chtěli chytit, ale nebyli trénovaní, a tak pachatele brzy ztratili z dohledu. „To byl pech!“ posteskl si udýchaný policista. „To není smůla, ale důsledek toho, že neumíte běhat,“ pokáral je velitel, když mu o případu na služebně vyprávěli. „Kdybyste byli jako ten běžec, nikdo by vám nikdy neutekl.“ Zrovna v tu chvíli se k nim v pravidelném čase blížil Jirka. Policisté vyběhli před budovu a okamžitě ho obklíčili. „Stalo se něco?“ zeptal se vykulený Jirka. Nic neprovedl, tak nechápal, co po něm policisté chtějí. Aby se v běhu nezastavil, poklusával alespoň na místě. „Nechtěl byste pracovat u nás?“ zeptal se na rovinu velitel.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225332