Hned po obědě se chtěl ke čtení vrátit. Překvapilo ho ale, že bota zmizela. Znovu se pozorně zadíval na obrázek v knížce. Knižní hrdina měl obuté obě boty, každou jinou, a jedna z nich byla ta Patrikova. Netrpělivě četl dál. Patrik z knížky před divočákem utekl, ale zaběhl daleko do lesa. Začalo se stmívat a on nevěděl kudy kam. Navíc mu bylo zima. Z obrázku na další stránce bylo patrné, že se v lese třese zimou. Patrik chvíli přemýšlel. Chtěl svému jmenovci opět nějak pomoci. Napadlo ho, že by mu mohl dát svůj svetr a baterku. Začal prohledávat skříň, aby našel ten nejteplejší svetr, který má v šatníku. Ze šuplíku svého psacího stolu vylovil baterku. Pro jistotu vyzkoušel, jestli svítí. Pokažená by nebyla k ničemu. Úhledně složený svetr i baterku položil na rozevřenou knihu a čekal, co se stane. Nestalo se nic. Pak si ale odběhl do kuchyně pro hrnek s čajem, který mu maminka připravila. Když se vrátil, všiml si, že svetr i baterka tam opět nejsou. Netrpělivě přiskočil ke knížce, aby podrobně prozkoumal obrázek. Chlapec už se tam neklepal zimou. Měl na sobě Patrikův svetr a na cestu si svítil baterkou. Patrik byl z knížky nadšený. Nejen že je tak napínavá, ale ještě může svému hrdinovi pomáhat. Večer musel jít Patrik spát, ale hned druhý den ve čtení pokračoval.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225331
Četl skoro celý den a přitom svému hrdinovi několikrát pomohl, když byl v nouzi. Během víkendu celou knížku dočetl a pomyslel si, že je to opravdu škoda. Takovou knížku by mohl číst pořád. Po dočtení knihu zavřel a odložil na svůj psací stůl. Když se vrátil od večeře, ležely na hromádce vedle knížky všechny věci, které svému hrdinovi půjčil. P atrik honem popadl knížku a letmo prolistoval obrázky. Chlapec tam byl opět bez boty, svetru, lana, sušenek a dalších věcí, které mu Patrik věnoval. Napadlo ho, jaké to bude, když svému hrdinovi pomůže trochu jinak, a tak se znovu pustil do čtení.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225331
Knihomol není mol „Zhasnout a spát!“ přikázala maminka Lukášovi, který si četl u stolu. Lukáš sice zhasl velké světlo, ale pak si lehl do postele a s rozsvícenou baterkou si svítil na stránky rozečtené knížky. Vydrželo mu to jen chvíli, než do pokoje vešla rozzlobená maminka. „Ty si myslíš, že tě nevidím? Čtení je sice užitečné, ale všeho moc škodí. Proč zrovna já musím mít syna knihomola?“ povzdechla si, a když Lukáš knížku odložil na noční stolek, se zdviženým prstem zavřela dveře Lukášova pokojíku. Pro knihomoly ale žádná varování neplatí, obzvláště ta, která jim zakazují číst. Lukáš si hned věděl rady. Potichu vylezl z postele, vzal si rozečtenou knížku a baterku a bosky pomalými krůčky odcupital ke skříni. Dával pozor, aby dvířka skříně moc nevrzala. V ybral
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225331