Skorzeny
Skorzenyho označovali mnozí za „nejnebezpečnějšího muže Evropy“. Jeho jméno se stalo až strašidelným pojmem. „Každý v každém byl schopen vidět nepřítele či špiona,“ uvádí ve své studii o zvláštních komandech Charles Foley. „Polovina americké armády hledala Skorzenyho a jeho muže ve svých vlastních řadách.“ Uskutečnila se řada rychlých frontových soudů a okamžitých poprav dopadených Němců v amerických uniformách, ale nikdo si v dané situaci nebyl jist tím, zda se před popravčí čety shodou okolností nepřipletli i někteří skuteční Američané. Vyskytly se desítky krajně vyostřených incidentů mezi jednotkami, které se za zmatené ústupové situace potkávaly v neznámém terénu. Nejhůř však na tom byli špičkoví činitelé spojeneckých armád. Neustále se totiž, pak již možná z německé strany i záměrně, šířily pověsti o tom, že hlavním úkolem celé téhle německé operace je jejich zneškodnění. Vrchní velitel generál Dwight D. Eisenhower se v nejkritičtější fázi německé protiofenzivy, kdy by se potřeboval velitelsky přesouvat z místa na místo a operativně rozhodovat, stal ve Versailles zajatcem své vlastní ochranky. Jeho osobní sekretářka Kay Summersbyová, někdejší hvězda ze světa módy, na to vzpomíná slovy: „Areál velitelství se přeměnil v pevnost. Zavedl se komplikovaný systému hesel, který se z někdejší formality změnil málem v otázku života či smrti. Atmosféra tam byla horší než někde na bojovém velitelství na frontě, kde aspoň každý věděl, jak se s takovou situací vyrovnat. Když Eisenhowerovi posléze zakázali vůbec vycházet z budovy, naštval se a řekl: ,K čertu, Katy, už toho mám dost a jdu se projít. Jestli po mně nějaký snajpr chce střílet, tak ať se připraví. A uvítám, když se mu to povede jedinou ranou.‘“ Ještě hůř dopadl generál Bruce Clarke, kterého při řízení obrany železniční a silniční křižovatky u St. Vith zadrželi na celých pět hodin vojenští policisté z jiných útvarů a jeden z nich se Clarkeovi vysmíval: „Nás nedoběhnete! Nejste žádný generál, ale jeden z těch zabijáckých Skorzenyho nácků.“ Se svérázným vyprávěním o tom, co v Ardenách prožil, se nedlouho před svou smrtí v prosinci 2009 svěřil autorovi americký filmový producent česko-rakouského původu Norbert Theo Auerbach:
104
Skorzeny_tisk4-c .indd 104
19 . 6 . 2016 21:41:08 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224839