Neodpověděla. „No dobře. Tak budeme říkat, že máte kliku,“ uzavřel suše. „Chtěla jsem s vámi mluvit ohledně té schůzky, které jste se zúčastnil dnes ráno,“ promluvila konečně. Podíval se na ni. „Jako který schůzky?“ Tiše se zasmála, ale neřekla nic. Nahnul se přes pult a vyhlédl z okna. „Nevím, co máte v plánu,“ prohlásil, „ale já odsud do dvou minut mizím.“ „Tohle je teď místo činu. Nemůžete odejít.“ „Beru to spíš jako doporučení. Ale ať už mi to dovolíte nebo ne, rozhodně se ztrácím.“ Neodpověděla. „Možná o tom nevíte,“ pokračoval, „ale před chviličkou bylo venku docela rušno a já bych nechtěl, aby mě tu nějaký policejní zbrklouši našli s tímhle, až se tu začnou rojit.“ Zamával brokovnicí. „Taky mám v plánu najít ty tři fešáky. Můžete se přidat, jestli chcete.“ Došel k zadním dveřím, pootevřel a poslouchal. Houkačky zatím nikde. Čekal, jestli ho bude následovat. Už to byly čtyři minuty po akci. Na tohle postávání nemám čas… Za ním kroky. Ohlédl se. „Jedu s vámi,“ řekla.
OSMNÁCT Rojas
Jeli na východ. Na rovinkách plyn na podlaze, zatáčky skoro smykem. „Cyrusi, kde kurva seš? Museli jsme vypadnout.“ Digitální vysílačky neměly ani statický šum. Bylo to jako poslouchat vakuum. Znovu ji přepnul. „Vanci, jak je na tom Dante?“ „Má broky v celým boku. Krve jak z vola.“ „Kurva. Máte tu ženskou spoutanou?“ _ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224805