Tom Stoppard
Představuju si, jak by tě oslovil básník Peťák, kterej nějakým zázrakem přežil válku se žlutou šesticípou — Tak co, ty židovskej Češe? Vystupovali jsme spolu, tedy mluvili v televizi v Moskvě, a stejně jsme si to všechno neřekli. Ty vole, když jsem byl u tebe s Turnovkou na večeři, vůbec jsi nepochopil náš humor. Pak jsme zjistili, že máš lepší. Domluvili jsme se, že jsi bydlel ve stejný ulici v Londýně jako já v šedesátým devátým roce. Já vůbec netušil, že seš. V Moskvě jsem ti říkal, že tě vlastně podezírám, že jsi spolupracoval. Jak to, že jsi jezdil do Prahy po Chartě, když všechny západní kecálky-pisálky hned zatkli a vyhostili? Ty jsi navštěvoval Havla, a nic. To bylo podezřelý! Ty kecálkové ze Západu byli daleko neznámější než ty, i když dobrý. Asi nad tím visel lepší scénář, než bys doved napsat. V roce šedesát osm ses vod svý manželky dozvěděl, že jsi z Čech. Řek si jí — I’m British. … a vona ti řekla, že jsi Čech. Ptal ses pak maminky, jestli máš v Čechách nějaký příbuzný, a vona ti řekla, že všichni tvý příbuzný zmizeli v Auschwitzu. Začal jsi bejt českej Žid. Měl jsi doma jen utěrku po mamince a E. T. se ptala, jestli bys nám ji nepodepsal. To byla drzost, ale ne moje.
98
Vrata_Podoby_v2-FIN2.indd 98
14. 11. 2016 16:08:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224714
Cestou z tvýho bytu jsem se dost motal. Taky ta flaška luxusního vizoura! Ale nemusels to druhej den dát do novin. Bydleli jsme v šedesátým devátým ve stejný ulici. Tys byl slavnej už předem a nevěděli jsme, že se potkáme… Eva ti jednou vysvětlovala jak my etymologicky si vykládáme tvý jméno — Tome, nebo Tomáši, nech toho umění: STOP — ART. Píšu to na Štědrej večír 2014 a to pro tebe nic neznamená, protože pro tebe je to Chanuka. Já nejsem antisemita, jen mi říkaj, že stejně nevím, proč vypadám jako starozákonní prorok, protože, jak mi Sidon říkal, vo fotrovi se nedozvíš… A tys zase nevěděl do šedesátáho osmýho, že jsi prorok. Nečet jsem tvoji poslední hru a asi bude dobrá. De ti to. Mně ne. V N.Y., když jsme tam hráli s PPU v Knitting Factory, jsi mi naznačoval, jestli si pudeme zakouřit vo přestávce před klub. Vyšli jsme před klub, ale americkej bastard nás poslal čoudit do deště na chodník, protože před jeho klubem se přeci nekouří! Byl vo sto kilo větší než já, jinak bych mu ji nakouřil. Po koncertě přijela tvoje limuzína, jako že jsme s Evou pozvaný k tobě na mejdan a že dopíšeme levou zadní tvou hru… Ale šofér nás dovezl k našemu hotelu, NE K TOBĚ! A tak jsme s Evou šli do hnusnýho arabskýho bistra na pivo, protože Plastici si mysleli, že chlastáme u Stopparda, a my zase nechtěli přijít domů dřív než voni… Se slavnejma lidma je to těžký!
99
Vrata_Podoby_v2-FIN2.indd 99
14. 11. 2016 16:08:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224714
Pak se vy, Židi, nedivte, že vás skoro vyhubili… TO říkám jako PROSEMITA. Mám rád i indiány, asi proto, že vůbec nevím, kdo jsem. Bohu zdar! nebo Těbůch, vole! Eva T. taky neví, kdo byl její fotr, a matka, Cihla, ta už vůbec. Hledali jsme jejího fotra i v Petrohradě a nakonec jsme zbloudili v Petropavlovský kréposti, kde Černyševskij v base napsal svý slavný Što dělat.
100
Vrata_Podoby_v2-FIN2.indd 100
14. 11. 2016 16:08:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224714