98
Velikonoční duchovní cvičení konal se žačkami P. Václav Roudnický, ve dnech 7., 8. a 9. dubna 1900. Školní rok 1899/1900 zakončen dne 14. července 1900 slavnostní mší svatou a zpěvem sv. Ambrože „Te Deum“.
Školní rok 1900/01 XI. od založení ústavu Škola naše nevěnovala dokončení prvního desítiletí svého žádné oslavy, spokojujíc se výsledky dobytými a nepřestávajíc se domáhati dalších, jež také skutečně se dostavily hojněji, než mohlo se kdy očekávati. Tyto výsledky arci nemohly se uznati za dostatečné spokojenosti, jediná fakulta filozofická zůstávala abiturientkám ústavu přístupnou. Teprv až otevrou se též brány lékařské fakulty a až dojde k první doktorské promoci ženské, mohl se zdar všech snah Minerviných pokládati za zjištěný a z obojího tohoto výsledku mohl se ústav a spolek těšiti tohoto roku. Povoleno řádné lékařské studium Oprávnění žen k řádným studiím lékařským na všech univerzitách v mocnářství Rakouském bylo vysloveno ministerským vynesením ze dne 3. září 1900, byly ženské připuštěny k povolání lékárnickému, vynesením ze dne 9. října 1901 pak byly vydány předpisy o připuštění ženských k mimořádným zkouškám na gymnáziích a reálkách, aby mohly nastoupiti farmaceutické studium. Důležitá tato vynesení, jimiž dlouholeté snahy a tužby spolku Minerva došly splnění, vzbudila radostný ohlas na veškeré české veřejnosti, o čemž svědčí četné adresy díků, jež na vyzvání Minervino byly všemi jednotami českých dam zaslány ministru vyučování dr. Vilému rytíři Hartlovi. Také slečně Elišce Krásnohorské a řediteli školy spolkové dostalo se za tou příčinou z mnohých stran projevů díků a blahopřání. Situace školy těmito úspěchy se pohříchu nezlepšila, neboť jednak prohlášeno s určitostí až příkrou, že stát v dozírné době nemíní podporovati ženských gymnázií, jednak stalo se vyšší studium ženské oblíbenější tím i vábnější pro mnohé, jež obávaly se dříve rizika a nyní maje budoucnost za pojištěnou, pohrnou se do středních škol směru gymnaziálního, jež jsou odkázány na činitele a prostředky soukromé. Obavy tyto uskutečnily se plnou měrou na našem ústavu. Vychází vždy zřejměji a bolestněji najevo, že není nikterak postaráno o dívky domáhající se vzdělání vyššího, než poskytují obecné a měšťanské školy. Nával na ústavy ku vzdělání učitelek co rok se vzmáhá a ani ne třetině
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224672
99
hlásících se žaček dostává se přijetí, ostatní pak jsou nuceny jinam se obrátiti, a to velmi často vyhledávají ústav náš, jenž takovým četným a naléhavým žádostem vyhověti nemůže a ani povinen není po zvláštním rázu a účelu svém. Nebyloť u nás nikdy snahou, aniž bude, aby přilákal se veliký počet žaček a tím se způsobilo nezbytné zklamání, poněvadž vyšší studium otvírá se právě jen nejzdatnějším, nejsnaživějším a nejotužilejším adeptkám a není pro celé zástupy. Nutno míti stále na zřeteli, aby přibývalo studovaných dívek, pokud možno, jen tou měrou, jako otvírají se jim nová povolání. O přípravku Pomýšlelo se v minulém roce školním dosti určitě na to, aby se po prázdninách otevřela přípravka, četné dotazy byly v tom smyslu zodpovídány a také seznam knih učebných na rok 1900/1901 tak upraven a schválen. Očekávalo se totiž najisto, že žádosti spolku „Minerva“ o novou místnost v budově školní bude konečně vyhověno, ale stal se opak, v srpnu 1900 byla žádost spolku rozhodně zamítnuta, což tím trapnějším dojmem působilo, že přihlášky žaček stále se množily a naléhavějšími se stávaly. Tyto neblahé poměry způsobily v lůně spolku skutečnou krizi, [která] vzbouřila nebývalou měrou protivy názorů a snah a hrozila v úplný rozvrat se obrátiti. Ježto starostka spolku paní Karla Baumgartlová všemožně se zasazovala o to, aby stůj co stůj získala se ucházející místnost a mohla se přípravka otevříti, zastávala proti jejímu příliš sangvinistickému počínání jednatelka slečna Eliška Krásnohorská postup srovnalý s prostředky spolku, tudíž opatrný a rozvážný, jenž kázal nestáti na zřízení nové třídy, když k tomu není příznivých podmínek. V té době vyskytla se ve všech novinách lokálka, že zřízení přípravky jest pojištěno a do ní víc než 50 žaček zapsáno. Tím mělo se jaksi utvořiti fait accompli, tak aspoň si to představovala paní Baumgartlová, ale když nebylo nové místnosti, nemohlo se tou cestou ničeho dosíci. Paní Baumgartlová poptávajíc se tu a tam s nejchvalnější ochotou a horlivostí, měla za lubem 1 kabinet v chlapecké nebo dívčí škole, o jehož postoupení však ani ta, ani ona škola slyšeti nechtěla, nebo druhou místnost prý uprázdněnou v měšťanské škole dívčí ve Školské ulici, nebo třetí místnost v nové měšťanské škole na Karlově. Než ukázalo se, že to byly nezávazné rozhovory a projevy mínění, nikoliv určité návrhy a že by rozhodnutí v tom neb onom směru, byť i negativní, mohlo se jenom za značnou dobu očekávati. Na tak nespolehlivých premisách nebylo možno stavěti, nemělo-li se dostaviti veliké zklamání a poškození ústavu samého. Umístění některé třídy v jiné, snad vzdálené budově, jež při státních ústavech pro mužskou mládež trpívá se jen tu a tam jako nezbytné zlo, při dívčím ústavě, jako náš, naprosto
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224672
100
se nemohlo doporučovati, ani kdyby se byla ustanovila zvláštní placená třídní učitelka. Výbor spolkový sešel se k rozhodnutí o této palčivé věci dvanáctkrát, 1900 za auspicií velice nepříznivých, ano hrozivých. Ježto proti faktům, jež slečna Krásnohorská s neúprosnou logikou prováděla v platnost, nemohly se z druhé strany vykazovati, leč jen zcela neurčité naděje, že by se spolku mohlo té neb oné místnosti snad dostati, bylo rozhodnutí sic nepříjemné, ano bolestné, ale nevyhnutelně nepříznivé nové přípravce. Ač byla všemožná snaha sporná úměrná snahám dospěti k souhlasnému usnesení, trvala paní předsedkyně Baumgartlová na tom, aby se zřídila přípravka, a když nemohla svou prosadit, navrhla dne 13. září své odstoupení. Také místopředseda pan dvorní rada Webr vzdal se této funkce, ale zůstal ve výboru. Později též pan dr. Petr Nový vystoupil z výboru. Proti dřívějšímu ohlášení ve veřejných listech, jež stalo se mimo vědomí výboru a ředitelstva, octlo se ředitelstvo v trapné situaci, že nemohlo přihláškám vyhověti a bylo nuceno žačky odmítati. Toliko některé byly přijaty za mimořádné žačky do IV. třídy a jiné odhodlaly se připravovati se soukromě k přijímací zkoušce do V. třídy. Celkem těchto přihlášek u zápisu nebylo tolik, kolik se mohlo dle předběžných dotazův očekávati, ale nelze o tom pochybovati, že skutečný zápis do přípravky byl by dopadl příznivě, zvláště pod dojmem povolení řádného lékařského studia. Vždyť po povolení řádného filozofického studia přihlásilo se do přípravky 63 žaček a nyní by se bylo asi též tak dělo. Takovým přívalem arci dostal by se na ústav materiál různý a ne vždy vytrvalý, neboť také z toho přeplněného ročníku přišlo po čtyřech letech do VII. třídy toliko 18 žaček a třída tato již po třech letech stala se pasivní. Ten důvod arci může též nemálo v konečném rozhodnutí výboru proti přípravce. Výbor Následkem změn svrchupsaných postavena v čelo výboru jednohlasnou volbou místopředsedkyně Božena Jahnová a kromě ní působily ve výboru též paní Berta Baštýřová, slečna medička Anna Honzáková, paní Anna Kreslová, slečna Eliška Krásnohorská (jednatelka), paní Jindřiška Lamblová, paní Betty Fibichová, paní Leopoldina Ortová (pokladní), paní Johanka Patočková, pan JUDr. Jaroslav Pospíšil, slečna Eliška Řeháková, slečna filozofka Helena Tuskanyová, slečna Emilie Veselá, pan dvorní rada Josef rytíř Webr a paní Marie Wiehlová. Bolestnou ztrátu utrpěl výbor úmrtím paní Betty Fibichové, jež ústavu upřímně přála. Památku její uctila škola naše zádušními službami Božími. Po oněch vyrušujících událostech ve výboru následovaly jiné s oněmi přímo nesouvisící, jež měly téměř povahu všestranného útoku na řízení školy.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224672