III. vývoj v našem století: dva různé pohledy Jedna hackerská stránka, údajně z Nového Zélandu, ale brzy našla a zveřejnila metodu, jak VitaBop „rootovat“* a získat tak přístup k celému spektru jejich receptů a postupů, nejen těch, které byly schváleny. Nositelé čipů se díky tomu mohli dostat ke kterémukoli výrobnímu programu firmy. Skupiny bojující proti potratům se děsily, že by si mladé dívky mohly syntetizovat ranní pilulky proti početí, aniž o tom bude kdokoli vědět. Sportovní medicínu zasáhl chaos. Snahy zakázat bopy na školách a ve sportu se ale zasekly a nakonec zcela selhaly. Kdo nacházel potěšení v programování desetitisíců kroků, mohl si z běžných chemikálií syntetizovat ohromné množství věcí. Jako první přišla na řadu psychedelika. Zajímavým rysem produktů VitaBop bylo, že k vyvolání účinku stačily menší dávky než při „šlehání“ čili staromódním užívání drog. Lidé si mohli titrovat malá množství přímo do krve a mohli kontrolovat, jak tělo v každé chvíli reaguje. Policie zpočátku nemohla přijít na to, jak dokázat, že si VitaBoper programuje nelegální látky. Bopeři poukazovali na to, že z Bopu se nikdo předávkovat nemůže. Bylo to koneckonců zařízení, které měří, co se v těle děje, milisekundu po milisekundě. Není to totéž, jako když si šlehnete zakázanou látku a uvidíte, co se bude dít. Jenomže usedlá společnost z dob před Bopem jaksi nebyla připravena na takový argument slyšet. Mládežnická kultura „rootovaných“ Bopů se točila jen kolem rekreačních drog, Bopy ale rovněž uměly vstřikovat do těla léky. Trvalo asi měsíc od rozsáhlé razie na bopové rootery na Kalifornské univerzitě v Berkeley, než organizace zvaná Boperské babičky začala distribuovat recepty prostřednictvím stejných stránek pro sdílení souborů, jimiž v nedávné době proudily pirátsky stažené filmy a televizní pořady. Legální prodej léků na cukrovku, vysoký krevní tlak, migrény či erektilní dysfunkci se v tu chvíli propadl na dno. Začalo se mluvit o žalobách. Na VitaBop se společně vrhli všichni výrobci léků a zdravotnických přístrojů. Firma VitaBop před Nejvyšším soudem USA prohlašovala, že nic špatného nedělala. Byla prý jen neutrálním kanálem, v jehož rámci působili nezávislí uživatelé, a ona sama navíc neměla žádnou pravomoc zasahovat do toho, co bopeři dělali se svými těly. Kdyby se pokoušela bopery sledovat nebo jejich praktiky nějak ovlivňovat, porušila by zákony o lékařském tajemství. VitaBop dokázala právní spory přežít bez větších šrámů. Lidem se líbilo, že mohou více ovládat to, co se děje v jejich tělech. Zároveň ale docházelo ke zmenšování velikosti ekonomiky. Zarážející například bylo, že čerství ab* Rootované zařízení je obvykle telefon nebo tablet, jejž už neovládá firma, která jej prodala, ale jeho majitel. Například rootovaný či „z vězení uprchlý“ (jailbroken) telefon, který se zbaví omezení původního operačního systému, může stahovat neschválené aplikace.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224184