98
Přestože jsme se dosud nesetkali s využitím Tintova modelu při výzkumu retence studentů se zdravotním postižením a ani záměrem prezentované výzkumné studie nebylo sledovat vliv všech jednotlivých proměnných (zejména prvků akademické a sociální integrace) na setrvání ve studiu, resp. předčasné ukončení studia, stal se právě Tintův model retence studentů teoretickým východiskem naší výzkumné práce. Jeho nesporný přínos totiž spočívá v tom, že identifikuje proměnné, které sehrávají klíčovou roli v úspěšnosti studentů, resp. v setrvání studentů ve studiu, a následně vztahy mezi těmito proměnnými popisuje a analyzuje. V rámci námi provedené studie byly některé z těchto vztahů ověřovány. Zaměřili jsme pozornost na vliv jednotlivých překážek a podpor ve studiu na úspěšnost studia. Předmětem zájmu byl především vliv sociální integrace na úspěšnost studia. Obrázek 8 znázorňuje konkrétní proměnné a vztahy mezi nimi, které byly předmětem předložené studie.
7.3 Metodologický rámec 7.3.1 Výzkumné cíle a otázky Předmětem provedené výzkumné studie byla jedna ze zásadních oblastí života osob se zdravotním postižením, kterou je vzdělávání a zvláště pak přístup k jeho terciární úrovni. Pokud se lidé se zdravotním postižením plnohodnotně zapojí do mainstreamového systému terciárního vzdělávání a získají vysokoškolské vzdělání, reálně tak zvýší pravděpodobnost svého uplatnění na trhu práce. Cílem výzkumného projektu realizovaného v prostředí největší české univerzity bylo účelně přispět k diskusi o inkluzivním vzdělávání na úrovni terciárního školství a kriticky posoudit vlivy, které rozhodujícím způsobem ovlivňují aktivní a úspěšnou participaci osob se zdravotním postižením v akademickém životě. Studie soustředila pozornost na několik klíčových výzkumných témat. V první řadě šlo o motivaci osob se zdravotním postižením ke studiu na vysoké škole a při volbě studijního oboru. Následně jsme pečlivému zkoumání podrobili překážky, se kterými se studenti se zdravotním postižením během studia setkávají, stejně jako zdroje, kterých mohou studenti pro překonávání těchto překážek využívat. Výzkumná studie vyústila ve sledování úspěšnosti studentů se zdravotním postižením posuzované na základě jejího objektivního a subjektivního hodnocení.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222730
99
V souladu se záměrem práce byly formulovány následující výzkumné otázky: 1. Jaké faktory ovlivňují rozhodnutí uchazeče se zdravotním postižením začít studovat na vysoké škole? Jak se význam těchto faktorů liší mezi studenty s jednotlivými typy zdravotního postižení? Jsou rozdíly v motivaci ke studiu mezi uchazeči se zdravotním postižením a bez něj? 2. Jaké vlivy působí u uchazečů se zdravotním postižením na výběr studijního oboru? Liší se význam těchto faktorů mezi studenty s jednotlivými typy zdravotního postižení? Co je při výběru studijního oboru silnějším vlivem – vlastní zdravotní postižení, nebo zájem o dotyčný obor? 3. Jak studenti hodnotí překážky, které vznikají v interakci mezi jejich zdravotním omezením a studijním prostředím? Jsou jednotlivé překážky významnější u studentů s určitými typy zdravotního postižení? Lze mezi překážkami ve studiu identifikovat nějaké vztahy? 4. Jakých zdrojů pro překonávání překážek využívají studenti v průběhu svého studia? Jsou posuzované zdroje srovnatelně významné pro všechny studenty bez rozdílu zdravotního postižení? Lze mezi jednotlivými zdroji identifikovat nějaké typy? 5. Jak studenti se zdravotním postižením objektivně a subjektivně hodnotí svoji úspěšnost v průběhu studia? Jaké překážky mohou fungovat jako predikátory objektivně hodnocené úspěšnosti? Jak se mezi sebou odlišují jednotlivé typy úspěšných a neúspěšných studentů?
7.3.2 Charakter výzkumné studie a její fáze Vzhledem k charakteru a obsahu výzkumných cílů byl k jejich naplnění zvolen kvantitativní výzkumný přístup. Výzkumná studie byla rozdělena do předvýzkumné a vlastní výzkumné fáze a byla realizována od listopadu 2012 do srpna 2013. Zpracování výzkumných úkolů předcházelo zmapování empirického terénu tematickou rešerší odborných literárních zdrojů. U každého trsu výzkumných otázek byl dále proveden kvalitativní předvýzkum. Základní technikou sběru dat v předvýzkumné fázi byl skupinový rozhovor neboli tzv. focus group (fokusová skupina). Tato technika umožňuje provádět hloubkové rozhovory s respondenty, kteří nemusí být nutně reprezentativním vzorkem základní populace, ale musí se jich tzv. fokusované téma týkat. Jedná se povětšinou o homogenní skupiny účastníků, kteří sdílejí podobné sociální charakteristiky,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222730
100
dosahují srovnatelného věku a jsou ochotni sdílet své zkušenosti a názory s moderátorem a ostatními účastníky (Thomas et al., 1995). Výhoda fokusové skupiny spočívá ve sběru velkého množství dat v relativně krátkém čase. Zároveň závěry, které fokusová skupina přináší, je vhodné využít jako podklad výzkumu, jehož design bude spíše kvantitativní (Rabiee, 2004). Fokusové skupiny se zúčastnilo sedm studentů s různým typem zdravotního postižení (pohybové, smyslové, duševní), jeden moderátor, dva pozorovatelé/zapisovatelé a dva tlumočníci do/z českého znakového jazyka. Skupinový rozhovor proběhl na podkladě předem zpracovaného scénáře a z jeho průběhu byl vytvořen zvukový a následně také písemný záznam. Principem kvalitativní analýzy dat získaných prostřednictvím skupinového interview byla především redukce dat, provedená za účelem hloubkového porozumění fokusovaných témat (Rabiee, 2004). Analýza dat proběhla v následujících fázích: seznámení se s daty, identifikace tematických rámců, práce s daty a jejich restrukturování, interpretace dat (Ritchie a Spencer, 2002). Cílem rozhovoru, který trval zhruba 120 minut, bylo získat hlubší vhled studentů do jednotlivých výzkumných témat, která se později stala předmětem dotazníkového šetření. Na podkladě výstupů předvýzkumné fáze byl konstruován dotazník jako nástroj pro budoucí sběr dat. Konečná podoba dotazníku byla v závěrečné fázi pilotně ověřena na účastnících skupinového rozhovoru. Po ukončení předvýzkumné fáze studie byla zahájena vlastní výzkumná fáze spočívající v distribuci dotazníku, resp. sběru dat jeho prostřednictvím v populaci studentů se zdravotním postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Odpovědi na výše formulované výzkumné otázky jsou rozpracovány a prezentovány v podkapitole 7.4 o výsledcích výzkumné studie.
7.3.3 Charakteristika výzkumného souboru Vzhledem k velikosti výzkumného souboru a disponibilitě informací o všech jeho jednotkách byly v rámci provedené studie zkoumány všechny jeho jednotky. Hovoříme tedy o tzv. úplném, totálním, vyčerpávajícím souboru čili cenzu (Reichel, 2009). Výzkumný soubor byl tvořen všemi studenty, o nichž příslušná studijní oddělení jednotlivých fakult Univerzity Karlovy mají záznam svědčící o určitém typu zdravotního postižení. Celkem se jednalo o 200 studentů, kteří v době realizace studie studovali v prezenční či kombinované formě studia na Univerzitě Karlově. Rozmístění studentů na jednotlivých fakultách a zastoupení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222730