Buchenwald: peklo na kopečku
Netrvalo dlouho a zbrojní koncern Krupp AG sídlící v Essenu poslal Fritzi Sauckelovi požadavek na více než tisíc židovských dělníků, kteří měli montovat roznětky do dělostřeleckých nábojů v továrně koncernu v Osvětimi. (Na konci války využíval Krupp na otrockých pracích nějakých 100 000 lidí v bezmála stovce továren v Německu a na okupovaných územích.)102 Jak poznamenal jeden americký právník, který se účastnil poválečného norimberského tribunálu s válečnými zločinci, Alfried Krupp „využíval otrocké práce ještě horším způsobem než jakýkoliv jiný průmyslník včetně I.G. Farben. Nikde jinde nebylo tolik sadismu a tolik nesmyslné krutosti, tak otřesného zacházení s lidmi jako s neživým materiálem.“103 SS s neskrývanou radostí plnila požadavky německého průmyslu a její pokladna se plnila díky poplatkům, které firmám za využívání muklů účtovala.* Odhaduje se, že za celou válku bylo německému průmyslu pronajato půl milionu až milion vězňů koncentračních táborů. Pro většinu otrockých dělníků však podmínky v továrnách nebyly o moc lepší než podmínky v lágrech. A jak se spojenecké bombardování zaměřovalo na německé válečné podniky, byli otroci v továrnách přímo na ráně.104 S potřebou získat z otroků pracujících pro německý průmysl kaž dičký ždibec práce se brutální podmínky v táborech v roce 1942 trochu zmírnily. William Manchester uvádí, že ačkoliv se nacistický náhled na podlidi nijak nezměnil, „požadovalo Německo masovou pracovní sílu tak nutně, že dokonce i ti nejfanatičtější pohlaváři rozpoznali, že je potřeba to zmírnit. Uvědomili si, že spokojený otrok je zdatný otrok. Excesy se tedy potíraly nikoliv proto, že by byly odporné, ale proto, že byly neefektivní.“ * U procesu s válečným zločincem Oswaldem Pohlem prokurátor uvedl: „Každý průmyslový podnik SS dával bokem určitou částku v rozmezí 30 feniků až 5 říšských marek, která měla být údajně použita na výplatu vězně. Nikdy se však ani neuvažovalo o tom, že by z té částky mukl viděl alespoň kousek. ‚Právně‘ tato ‚výplata‘ náležela říšské pokladně. [Pohlovi lidé] však využívali různých úkladů a metod, aby si WVHA mohla ilegálně ponechat podstatnou část těchto peněz.“ (přepis z procesu s Pohlem, viz avalon.yale.edu) 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222655