zvládla na výbornou jak přípravu spisu, tak zájem médií. Wisting zjistil, že je Christine Thiisová hloubavým člověkem s dobrým odhadem a možná větším vhledem do psychologie a lidské duše než do vyšetřovací taktiky. Kvůli tomu ji považoval za zdatnou policejní právničku. Když vstoupil, vzhlédla od monitoru počítače. Položil jí na stůl klíč a přístupovou kartu a chvíli zaváhal, než k nim přidal služební průkaz. Christine byla ta situace evidentně nepříjemná. „To je v pořádku,“ nasadil odzbrojující úsměv. Oba věděli, že právnička musí splnit příkaz, který jí dal Audun Vetti. Christine jeho průkaz zvedla a zamyšleně jím otáčela mezi prsty. Wisting se vydal ke dveřím. Christine vytáhla vrchní zásuvku psacího stolu. „Uložím ho sem,“ pronesla. „Prozatím…“ Wisting se na ni podíval, v odpověď jí pokývl a vyšel ven. Než opustí budovu, musí si promluvit s Nilsem Hammerem. S tímhle rozložitým vyšetřovatelem spolupracoval nejčastěji. Hammer podobně jako on sám začínal na oddělení jako mladý. Ve volném čase se nescházeli a Wisting nevěděl mnoho o jeho soukromí, ovšem po pracovní stránce pro něj byl Hammer nepostradatelný. Byl efektivní, zapálený a odborně na výši, uměl uvažovat a dobře dedukovat. Dveře jeho kanceláře byly otevřené. Wisting vešel a zavřel za sebou. Hammer vzhlédl. „Prima, že jdeš,“ spustil, „mám tu něco, na co bychom se měli mrknout.“ „Já už se…“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222645