PIERCE BROWN
„To je Aréův názor? Myslím tím, je tvůj?“ „Nejsem Arés,“ zopakuje Tanečník. Nevěřím mu. Viděl jsem, jak se na něj jeho muži dívají, dokonce i Harmony ho respektuje. „Podívej se do svého nitra, Darrowe, a zjistíš, že jsi dobrý člověk, který bude muset dělat špatné věci.“ Ruce mám bez jizev, a když je sevřu v pěsti, až mi klouby změní barvu na tu starou známou bílou, mám divný pocit. „Víš, to je to, co nechápu. Pokud jsem dobrý člověk, proč bych měl chtít dělat zlý věci?“
102
rudy usvit.indd 102
03/10/2016 15:34:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222192
p 14
ANDROMEDUS Matteo mě nemůže naučit tancovat. Ukáže mi, jak každá z pěti forem tance Zlatistých vypadá, a jsme hotovi. U tanců Zlatých se na partnera klade větší důraz než u těch, které mě učil strýc, ale kroky jsou podobné. Všech pět předvedu s větším umem, než jakého je schopen on. Abych se vytáhl, zavážu si oči a jeden po druhém bez hudby zopakuju, po paměti. Tancovat mě naučil strýc Narol, a po tisících nocí, kdy vám čas vyplňují jen tanec a zpěv, jsem mistrem pohybové paměti, dokonce i v tomhle novém těle. Zvládám to, co moje staré nezvládlo. Svalová vlákna se stahují jinak, šlachy se víc natáhnou, nervové vzruchy se přenášejí rychleji. Když plynule přecházím z kroku do kroku, svaly mě sladce pálí. Jeden tanec, Polemides, ve mně vyvolává nostalgii. Matteo mě nechá při víru tance držet kolík, ruku nataženou, jako bych bojoval s břitvou. Jak se moje tělo pohybuje, slyším ozvěny minulosti. Cítím vibrace dolu, vůni mého klanu. Už jsem tenhle tanec viděl a provedu ho líp než ty zbývající. Pro tenhle tanec je mé tělo stvořené, pro tanec tolik podobný nezákonnému tanci sklizně. Když skončím, Matteo se vzteká. „Je to snad nějaká hra?“ zavrčí. „Co tím myslíš?“ Probodává mě pohledem a poklepává nohou: „Z dolů jsi nikdy nevylezl?“ „Odpověď znáš,“ odpovím. „Nikdy jsi nebojoval s mečem nebo štítem?“ „Jo. Bojoval. A taky jsem velel hvězdným lodím a večeřel s prétory.“ Zasměju se a zeptám se, co má za problém. „Tohle není hra, Darrowe.“ „Tvrdil jsem snad něco takového?“ Jsem zmatený. Čím jsem ho vyprovokoval? Udělám tu chybu, že se zasměju, abych ulevil napětí. 103
rudy usvit.indd 103
03/10/2016 15:34:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222192
PIERCE BROWN
„Je ti to k smíchu? Zaplétáš se se Společností, kluku. A ty se směješ? Nejsou jen nějaký vzdálený koncept. Jsou tvrdá realita. Pokud zjistí, kdo jsi, nepověsí tě.“ Když to říká, má v obličeji prázdný výraz. Jako by moc dobře věděl, o čem mluví. „Já to vím.“ Ignoruje mě. „Obsidiáni tě chytí a předají tě Bílým a ti tě vezmou do těch svých temných kobek a budou tě mučit. Vydloubnou ti oči a odříznou všechno, co z tebe dělá muže. Mají i sofistikovanější metody, ale vsadím se, že získat informace nebude jejich jediný cíl; na to mají chemikálie, když chtějí. Brzo poté, co jim všechno řekneš, zabijou mě, Harmony, Tanečníka. A řezáky zabijí tvoji rodinu a dupnou na hlavy tvých neteří a synovců. Tyhle věci na holokostce neuvidíš. Takové jsou důsledky toho, když jsou tví nepřátelé vládci planet. Planet, víš.“ Mrazí mě v kostech. Tohle všechno vím. Proč mi to musí pořád dokola otloukat o hlavu? Už teď jsem vystrašený. Nechci, ale jsem. Můj úkol mě polyká zaživa. „Takže se tě ptám ještě jednou, jsi tím, kým Tanečník tvrdí?“ Zarazím se. Tak. Předpokládal jsem, že důvěra je v Synech Aréa zakořeněná, že jsou zajedno. Tady je trhlina, předěl. Matteo je Tanečníkův spojenec, ale ne přítel. Něco v mém tanci ho donutilo pochybovat. Pak mi to dojde. Neviděl, jak mě Mickey sochal. Celé to staví na víře, že jsem byl kdysi Rudý a jak těžké to musí být. Něco v mém tanci ho přinutilo myslet si, že jsem se pro tohle narodil. Má to něco společného s tím posledním. S tím, kterému říkají Polemides. „Jsem Darrow, Daleův syn, infernor klanu Lambda z Lykosu. Nikdy jsem nebyl nikdo jiný, Matteo.“ Založí si ruce. „Jestli mi lžeš…“ „Já Podbarvám nelžu.“ Později toho večera si vyhledávám informace o tancích, které jsem předváděl. Polemides řecky znamená „válečné dítě“. Tenhle tanec mi tolik připomíná tance strýce Narola. Je to válečný tanec Zlatých, učí ho mladistvé, aby je připravili na válečný pohyb a na použití břitvy. Dívám se na holo Zlatých v bitvě, a srdce mám až v kalhotách. Bojují jako letní vánek. Ne jako hromoví, monstrózní Obsidiánové. Ale jako ptáci kormidlující ve vzdušných proudech. Bojují ve 104
rudy usvit.indd 104
03/10/2016 15:34:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222192