98 JAK Z DOBRÉ FIRMY UDĚLAT SKVĚLOU Když jsem rozhovor s Davidem Maxwellem skončil, ještě jsem se ho zeptal, jak se on a jeho tým v tom nejtěžším období vypořádávali se zarytými pesimisty. „Ve firmě jsme s tím nikdy problém neměli,“ odpověděl. „Samozřejmě jsme museli přestat dělat spoustu hloupých věcí a museli jsme vymyslet naprosto nový soubor finančních nástrojů. Nikdy jsme se ale nezaobírali možností, že bychom neuspěli. Chtěli jsme tuto pohromu využít jako příležitost k přeměně Fannie Mae ve skvělou firmu.“57 Na jedné poradě poznamenala jedna členka našeho týmu, že Fannie Mae jí připomíná starý televizní seriál Muž za šest milionů dolarů s Lee Majorsem. Tématem seriálu je, že při testování lunárního přistávacího modulu utrpí jeden astronaut nad jihozápadní pouští vážnou havárii. Lékaři, místo aby se pokusili pacienta pouze zachránit, ho kompletně přebudují na supervýkonného lidského robota instalováním robotických zařízení na atomový pohon, jako například supervýkonného levého oka a mechanických končetin.58 Podobně David Maxwell a jeho tým nepoužili skutečnost, že Fannie Mae krvácela a byla na pokraji záhuby, jako důvod k pouhé restrukturalizaci firmy. Využili ji jako příležitost k vytvoření něčeho mnohem silnějšího a výkonnějšího. Krok za krokem, den za dnem, měsíc za měsícem přebudovával tým Fannie Mae celý podnikový model se zaměřením na řízení rizik a přetvářel podnikovou kulturu ve vysoce výkonný systém, který se vyrovnal kterékoli jiné firmě na Wall Streetu a nakonec po dobu patnácti let dokázal vytvářet výnosy akcií téměř osmkrát vyšší než běžný trh.
> 4.4 Stockdaleův paradox Samozřejmě ne všechny firmy, které se z dobrých staly skvělými, musely čelit tak krajní krizi jako Fannie Mae – tvořily necelou polovinu. Ale každá firma, která se z dobré stala skvělou, čelila na své cestě ke skvělosti výrazné nepřízni toho či onoho druhu (Gillette a bitvy o spekulativní převzetí podniku, Nucor a dovozy, Wells Fargo a deregulace, Pitney Bowes ztrácející svůj monopol, Abbott Labs a obrovské stahování produktů, Kroger a potřeba obměnit téměř sto procent obchodů apod.). V každém případě reagoval manažerský tým silnou psychologickou dualitou. Na jedné straně stoicky přijímal tvrdá fakta reality a na straně druhé si udržoval neochvějnou víru ve vítězný konec spolu s odhodláním zvítězit jako skvělá firma navzdory tvrdým faktům. Tuto dualitu jsme se rozhodli označovat jako Stockdaleův paradox. Poukazujeme tím na admirála Jima Stockdalea, který byl nejvyšším vojenským důstojníkem Spojených států v zajateckém táboře označovaném jako „Hanojský Hilton“ v době, kdy vrcholila vietnamská válka. Stockdale byl během svého věznění od roku 1965 do roku 1973 více než dvacetkrát mučen, válku prožil bez jakýchkoliv
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222148
99
KONFRONTACE S TVRDÝMI FAKTY
vězeňských práv, neplatilo pro něj žádné datum propuštění a neměl žádnou jistotu, zda vůbec přežije a shledá se ještě někdy se svou rodinou. Nesl na svých bedrech břemeno velení a dělal vše, co bylo v jeho silách, aby vytvořil podmínky, jež by zvýšily počet vězňů, kteří by přežili nezlomeni; přitom však sváděl vnitřní boj se svými vězniteli a jejich pokusy využívat vězně k propagandě. Jednou do sebe tloukl židlí a řezal se břitvou, aby se záměrně zohyzdil, a pak ho nemohli natočit na videozáznam jako příklad vězně, se kterým se dobře zachází. S manželkou si v dopisech vyměňovali tajné zpravodajské informace, i když věděl, že odhalení by znamenalo další mučení a možná i smrt. Zavedl pravidla, která lidem pomáhala zvládat mučení (nikdo nedokáže mučení odolávat donekonečna, a proto vytvořil postupný systém – po určitém počtu minut jste mohli říct určité věci –, mučení vězňové tím získali body v čase, ke kterým se snažili postupně přežívat). Vymyslel propracovaný systém interní komunikace, využívající speciální systém vyťukávaných kódů pro znaky abecedy, aby se u vězňů zmenšil pocit izolovanosti, který se jejich věznitelé snažili vyvolat. (Například klep-klep znamenalo písmeno a, klep-pauza-klep-klep písmeno b, klep-klep-pauza-klep písmeno f a tak dále pro dvacet pět písmen.) V den třetího výročí Stockdaleova sestřelení, když vězňové zametali hlavní nádvoří, sdělili pomocí tohoto kódového systému Stockdaleovi „Máme vás rádi“. Po propuštění se stal Stockdale prvním tříhvězdičkovým důstojníkem v historii námořnictva, který nosil letecký odznak s křídly i Čestnou medaili Kongresu.59 Jistě chápete má očekávání, když jsem měl se Stockdalem strávit část odpoledne. Jeden z mých studentů napsal o Stockdaleovi práci a Stockdale, který se jako starší aspirant zrovna zabýval studiem stoických filozofů na Hooverově institutu přímo přes ulici naproti mé kanceláři, nás oba pozval na oběd. V rámci přípravy jsem si přečetl knihu In Love and War, kterou napsal Stockdale se svou ženou – vždy střídavě každý jednu kapitolu – a jež je kronikou jejich zážitků během oněch osmi let. Jak jsem postupoval v četbě, začal jsem propadat depresi. Vypadalo to tak bezútěšně – nejistota jeho osudu, brutalita jeho věznitelů a vše ostatní. A pak mi to došlo: „Já si tady sedím v teple a pohodlí své kanceláře a dívám se z okna na nádherný stanfordský kampus v překrásném nedělním odpoledni. Dostávám depresi už jen z pouhého čtení tohoto příběhu, a to přitom vím, jak to dopadne! Vím, že se dostane na svobodu, shledá se s rodinou, stane se národním hrdinou a bude trávit další léta svého života studiem filozofie v tomhle nádherném univerzitním areálu. Jestli je tohle pro mě deprimující, jak se s tím proboha vypořádával on, když tam skutečně byl, a vůbec nevěděl, jak jeho příběh dopadne?“ Když jsem se ho na to zeptal, odpověděl: „Nikdy jsem neztratil víru v dobrý konec. Nikdy jsem nepochyboval, že se nejenom dostanu ven, ale hlavně že nakonec zvítězím a tyto zážitky se stanou určující událostí mého života, kterou bych při zpětném pohledu za nic neměnil.“
4 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222148
100 JAK Z DOBRÉ FIRMY UDĚLAT SKVĚLOU Dlouho jsem mlčel a mezitím jsme pomalu kráčeli k fakultnímu klubu. Stockdale kulhal na jednu nohu, kterou se už nepodařilo zcela vyléčit z následků opakovaného mučení. Asi po sto metrech mlčení jsem se konečně zeptal: „A kdo to tam nevydržel?“ „Na to je jednoduchá odpověď,“ odvětil, „optimisti.“ „Optimisti? Tomu nerozumím,“ řekl jsem naprosto zmaten vzhledem k tomu, co povídal o sto metrů dříve. „Ano, optimisti. Oni totiž říkali: ‚Do Vánoc budeme venku.‘ A Vánoce přišly a zase skončily. A oni zase říkali: ‚Do Velikonoc budeme venku.‘ A Velikonoce přišly a zase skončily. A potom svátek Díkůvzdání a pak další Vánoce. A jim to zlomilo srdce a na to zemřeli.“ Další dlouhá pauza a my kráčeli dál. Potom se ke mně obrátil: „Řeknu vám velmi důležité ponaučení. Nikdy nesmíte zaměňovat víru, že nakonec zvítězíte – kterou si nesmíte dovolit ztratit –, se sebekázní ke konfrontaci s nejtvrdšími fakty své stávající reality, ať už jsou jakákoliv.“ Do dnešního dne si v sobě uchovávám obraz Stockdalea napomínajícího optimisty: „Do Vánoc z toho ještě venku nebudeme – vyrovnejte se s tím!“ Tento rozhovor s admirálem Stockdalem mi silně utkvěl v paměti a ve skutečnosti měl nesmírný vliv na můj vlastní vývoj. Život je nespravedlivý – někdy v náš prospěch, jindy v náš neprospěch. Každý z nás na cestě životem někdy zažije zklamání a zdrcující události, překážky a nezdary, které nemají žádný rozumný důvod a nikoho z nich nelze obviňovat. Může to být nemoc nebo úraz, nehoda či ztráta milované osoby; může to být ztráta postavení v důsledku velkých politických změn nebo také být sestřelen ve Vietnamu a uvržen na osm let do zajateckého tábora. Stockdale mě naučil, že to, co lidi rozděluje, není výskyt nebo absence problémů v životě, ale způsob, jakým se vypořádávají s nevyhnutelnými těžkostmi života. V zápasech s nejrůznějšími životními výzvami se Stockdaleův paradox (musíte si zachovat víru, že nakonec zvítězíte, ale musíte také přijmout nejtvrdší fakta své stávající reality) osvědčil jako velmi účinný k tomu, aby člověk vyšel z potíží nikoliv oslaben, nýbrž posílen – a to nejenom mně, ale všem, kdo se jím poučili a snažili se jej uplatnit. Stockdaleův paradox Uchovejte si víru, že nakonec zvítězíte bez ohledu na těžkosti,
a současně
konfrontujte nejtvrdší fakta své stávající reality, ať jsou jakákoliv.
Nikdy jsem doopravdy nepovažoval svou procházku se Stockdalem za součást mého výzkumu skvělých firem a spíše bych ji vnímal jako lekci osobní než firemní. Ale
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222148