ˇC ÁST III ♠♠♠♠♠♠♠♠
O S VO B O Z E N Í B Y TO S T I OD JEJÍ MYSLI
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221165
5
STÁT SE ABNORMÁLNĚ UPŘÍMNÝM
„Jsem odhodlaný jít vzpřímeně, pln života a říkat drsnou pravdu za všech okolností.“ - Ralph Waldo Emerson Bytost, pro kterou vzešlo první světlo, když byla ještě v matčině lůně, má podobu živočišnosti v pozadí, již ovládá autonomní nervová soustava. Když tato bytost promlouvá, používá specifický jazyk. Mysl, která z bytosti vyrostla tak, jako stromy vyrůstají ze země, je nejprve jejím ochráncem a po čase se stane parazitem. Také mysl, když hovoří, používá specifický jazyk. Jazyk bytosti je popisný (deskriptivní). Jazyk mysli je hodnotící (evaluační). Když říkáte pravdu, jste svobodní už jen za základě toho, že popisujete, jak věci leží a běží. Deskriptivní jazyk probouzí pocit přitakání životu, ochoty být, vděčnosti, že jsme naživu ve světě, jaký je. Když někdo říká pravdu, dotýká se to všech v jeho okolí a prakticky není co dodat, kromě: „No, není to pravda?“. Tak hovoří bytost, která je sídlem mysli a která tuto mysl ovládá, místo, aby sama byla pod její nadvládou. 77
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221165
Radikální upřímnost
Tajemství dobrého života tkví v tom nenechat se zadusit sračkami tvořenými obsahem mysli. Tyto sračky jsou podobné jako heroin (nebo teplá peřina, peníze v bance či životní pojištění) – vzbuzují příjemné pocity a dojem ochrany, bezpečí a tepla, takže i kdybyste se opravdu zadusili vlastními zvratky, ani by vám to moc nevadilo. Alternativou je svoboda. Ta je ale často příliš děsivá, takže ji mysl nedokáže snést. Proto se před ní schovává za haldami sraček, vrstvami teplých peřin hodnocení, na lůžku vzpomínek. Popis toho, co je pravdivé, znemožňuje únik před svobodou do chaosu naší mysli. Deskriptivní jazyk slýcháte od bytostí, které ovládají svou mysl. Hodnotící jazyk používají ti, u kterých mysl převládá nad bytostí. Lidé, kteří hovoří jednoduše a srozumitelně, dali přednost svobodě před útěkem do iluze bezpečí.
Svoboda, jazyk svobody, pocit svobody Upřímný člověk je svobodný, protože není ztracen ve své mysli. Upřímný člověk je bytost, kterou prochází neustálý proud prožitků. Má sice mysl plnou návodných abstrakcí, ale jeho jednání není diktováno ani okolnostmi ani principy. Je jasné, že jedná s určitým záměrem, ten však pramení z vědomí okolností, principů a také z vědomí samotného. Upřímný člověk hovoří jednak jazykem, který odkazuje k prožitkům, jednak takovým, který tyto prožitky shrnuje a vybírá z nich. Jednotící princip nespočívá v úrovni abstrakce, ale v záměru přesně popsat, jak se věci mají, bez ohledu na vhodnost či nevhodnost takových slov. Když mluvím jednoduše a přímo, pociťuji tělesné pohnutí a vzrušení a totéž vyvolávám i v těle posluchače, k němuž hovořím. Pokud mi odpoví rovněž upřímně, znovu to s námi pohne. Upřímné lidi každou chvíli překvapí neočekávané vzrušení či pohnutí. Naučili se moc si z toho nedělat. Po čase se dokonce přestanou 78
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221165