5
Ošetřovatelská péče 2. díl
5.1
Anatomicko-fyziologický úvod k trávicímu traktu
Tělo z přijaté potravy získává potřebné základní živiny, tuky, cukry, bílkoviny, dále minerální a stopové prvky, vitaminy. Živiny jsou pro nás zdrojem energie a stavební látkou pro nové buňky a opravy buněk. Úkolem trávicího traktu je příjem látek, jejich chemické a mechanické zpracování, jejich vstřebání do krevního oběhu a vyloučení látek pro tělo nepotřebných – trávení. Potrava je mechanicky trávena – je rozmělněna žvýkáním, pohyby žaludku a střev a chemicky štěpena v dutině ústní, žaludku a tenkém střevě látkami (enzymy) na jednoduché látky. Tyto jednoduché látky jsou ze střeva vstřebávány do vnitřního prostředí. Nestravitelné látky odejdou z těla ven jako stolice. Stavba trávicí trubice: dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo a řitní otvor. Ústí sem několik velkých žláz – slinné žlázy a slinivka břišní, které se podílejí na chemickém zpracování potravy. Látková přeměna vstřebaných živin probíhá v játrech, kam jsou živiny přivedeny krví. Oddíly trávicího systému Dutinou ústní začíná trávicí trakt, na spodní části je uložený jazyk, který má několik funkcí: pomáhá s rozmělněním potravy, promíchává ji se slinami a posunuje sousto do hltanu k polknutí, účastní se mluvení, prostřednictvím chuťových receptorů získáváme informaci o chuti. V horní a dolní čelisti jsou zasazeny zuby, jež slouží k rozmělnění potravy. Dělíme je na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky. Zuby máme mléčné a trvalé. Funkcí dutiny ústní je mechanické a chemické zpracování potravy. Potravu rozžvýkáme pomocí žvýkacích svalů, jazyka a zubů. Chemické zpracování je zajištěno slinami. Sliny do úst přicházejí z malých a velkých slinných žláz, za jeden den se jich vytvoří asi 1,5 l, složení: 99 % voda, 1 % soli, bílkoviny a trávicí enzym ptyalin, který štěpí škrob na jednodušší cukry. Potrava z dutiny ústní postupuje do hltanu, jícnu a žaludku. Hrtanová příklopka zabrání vstupu sousta do dýchacích cest. Jícen je trubicový orgán dlouhý asi 25 cm, je uložený před páteří a ústí do žaludku. Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, uložený je v nadbřišku. Spolknutá potrava se zde mechanicky a chemicky zpracovává. Některé látky (např. alkohol) se již ze žaludku vstřebávají do krevního oběhu. Potrava se začne rozmělňovat a promíchávat se žaludeční šťá98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220255
Základy ošetřovatelské péče o pacienty s nemocemi trávicího traktu
5
vou, vznikne trávenina, která je vstřikována do tenkého střeva – dvanáctníku. Žaludeční šťáva je produkována žlázami ve stěně žaludku, za den se jí vytvoří asi 2–3 l, je silně kyselá. Hlavní součástí je voda, ionty, kyselina chlorovodíková, pepsinogeny, mucin a vnitřní faktor nutný pro vstřebávání vitaminu B12. Kyselina chlorovodíková zajišťuje kyselé prostředí v žaludku, které je podstatné pro štěpení bílkovin v potravě, ničí spolknuté choroboplodné zárodky. Játra jsou největším a nejtěžším (asi 1500 g) orgánem a jsou uložena pod pravou brániční klenbou. Barva je červenohnědá a jsou křehká. Funkce je metabolická – účastní se metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Účastní se tvorby tepla – při metabolických pochodech v játrech vzniká teplo, které je uvolňováno do těla. Odbourávají škodlivé látky (např. alkohol) z těla a skladují některé látky. Játra mají za úkol sekreci žluči, která je nutná při trávení tuků. Za den se jí vytvoří asi jeden litr, barva je žlutozelená. Z jater odchází jaterními vývody do žlučníku, kde je skladována. Ze žlučníku odchází žlučovým vývodem do začátku tenkého střeva. Žluč obsahuje žlučové kyseliny, které se účastní trávení a vstřebávání tuků. Žlučník je vakovitý orgán uložený na spodní části jater. Žluč je ze žlučníku uvolňována při přijetí tuků v potravě. Slinivka břišní je šedorůžová protáhlá žláza (asi 20 cm dlouhá) uložená pod žaludkem v kličce dvanáctníku. Má dvě části – zevně a vnitřně sekretorickou část. Zevně sekretorická část slinivky produkuje pankreatickou šťávu, jejím hlavním obsahem jsou enzymy potřebné pro štěpení cukrů, tuků a bílkovin. Vnitřně sekretorická část slinivky (Langerhansovy ostrůvky) produkuje hormony, především inzulin a glukagon. Oba ovlivňují hladinu krevního cukru. Trávicí trubice pokračuje tenkým střevem, kam je vstřikována trávenina ze žaludku. Je to nejdelší úsek trávicí trubice dlouhý přibližně 3–5 m, široký asi 3 cm. Dělíme ho na tři úseky: dvanáctník, lačník a kyčelník. Do dvanáctníku ústí vývod žlučovodu a jater (Vaterská papila). Sliznice se skládá z velkého množství klků, jež zvětšují plochu střeva pro vstřebávání. Především v tenkém střevě probíhá trávení a vstřebávání, trávenina se promíchává se střevní šťávou a pankreatickou šťávou a je rozkládána na jednotlivé stavební složky – aminokyseliny, jednoduché cukry a mastné kyseliny. Ty se střevní stěnou mohou vstřebat do krevního oběhu. Trávení jednotlivých živin: bílkoviny se v žaludku štěpí díky enzymu pepsinu a kyselině chlorovodíkové, štěpení pokračuje v tenkém střevě vlivem enzymů pankreatické šťávy. Složené cukry se začínají štěpit 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220255
5
Ošetřovatelská péče 2. díl v dutině ústní pomocí enzymu ptyalinu, štěpení pokračuje v žaludku a tenkém střevě vlivem enzymů pankreatické šťávy. Tuky se štěpí v tenkém střevě díky enzymům pankreatické šťávy a žlučovým kyselinám. Dále následuje tlusté střevo, je dlouhé přibližně 1,5 m a široké asi 5–7 cm. Rozeznáváme několik částí: slepé střevo s červovitým přívěskem, vzestupný, příčný a sestupný tračník, esovitou kličku a konečník s řitním otvorem. Tenké střevo ústí do slepého střeva. Ze slepého střeva odstupuje červovitý přívěsek dlouhý asi 7–12 cm. Následuje vzestupný tračník, vede nahoru po pravé straně břišní, dále příčný tračník vedoucí pod játry, žaludkem, dvanáctníkem a slezinou. Sestupný tračník vede dolů po levé straně břicha. Na závěr je esovitá klička a konečník. Řitním otvorem končí trávicí trakt. Úkolem tlustého střeva je posun nevstřebaného obsahu z tenkého střeva, vstřebání vody a některých látek do krevního oběhu. Tím se obsah zahustí. Střevní bakterie, které jsou normálně ve střevě přítomny, zpracují střevní obsah do konečné podoby – stolice. Stolice obsahuje nestrávené a odpadní látky z trávicího traktu. Střevní plyny se tvoří ze spolykaného vzduchu a při činnosti střevních bakterií. Vyprazdňování stolice začíná pocitem nucení při určité náplni konečníku, dochází k podráždění receptorů ve stěně konečníku a informace je vedena do mozku. Uvolněním vnitřního a zevního svěrače a za pomoci břišního lisu dochází k vytlačení stolice. Složení potravy Většina přijatých látek v potravě funguje jako zdroj energie k činnosti všech buněk. Přijímané látky by měly být ve správném množství a kvalitě. Při zvýšeném příjmu stravy a zároveň malém energetickém výdeji vzniká nadváha a otylost. V opačném případě vzniká vyhublost. Oba stavy nepříznivě ovlivňují zdraví. Centrum pro hlad a sytost se nachází v centrálním nervovém systému. Mezi základní složky potravy patří cukry, bílkoviny, tuky, minerální látky, stopové prvky, vitaminy a voda. Cukry tvoří asi 60 % potravy, jsou hlavním zdrojem energie. Bílkoviny tvoří asi 15 % potravy, jsou základní stavební látkou buněk, mají význam pro růst a obnovu buněk a pro tvorbu enzymů a hormonů. Tuky tvoří asi 25 % potravy, jsou zdrojem energie, a proto si je tělo ukládá do zásob. Tuky jsou důležité pro vstřebání některých vitaminů rozpustných v tucích. Minerální látky a stopové prvky jsou stavební látkou, jsou součástí enzymů, podílejí se na stavbě kostí a zubů, ovlivňují činnost svalů a nervů aj. Patří sem např. sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, železo, jód, chrom, 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220255