pěti lidí nedokázala jednoho člověka shodit dolů. To je deontologické rozhodnutí. Pokus, o němž jsem vyprávěl, však dokládá, že rozhodnutí podstatně ovlivňují sociální stereotypy. Jestliže je člověk určený ke svržení jedince, k němuž jedinec, jenž se rozhoduje, pociťuje jen nízkou míru vřelosti a nadto je „cíl“ nekvalifikovaný, zatímco dole je pět kvalifikovaných lidí, k nimž jedinec, jenž rozhoduje, pociťuje vřelost, 84 % lidí sdělí, že by dotyčného shodila. Sociální stereotyp tedy rozhoduje utilitaristicky. Šedá, vysoce mravná, deontologická úvaha, barevný, utilitaristický, praktický strom života.
POZNÁMKY Poznámka 1
Pojem mozkových „center“ neodpovídá skutečnosti. Současné zobrazovací metody ukazují, že je mozek tvořen neuronálními sítěmi velkého rozsahu. Ty měří kolem deseti centimetrů a propojují jednotlivé oblasti hemisfér po délce i napříč. V konektomech se rozlišují uzly (vrcholy) a hrany. Konektomy popisuje matematická teorie grafů. Uzly jsou velké skupiny nervových buněk, hrany jsou jejich vzájemná spojení. Konektomů je v lidském mozku mnoho desítek. Jeden konektom může řešit větší počet různých problémů. Větší počet konektomů řešívá jeden složitější problém. Konektomy lidského mozku jsou podobně individuální, jako jsou otisky lidských prstů. Jejich základní vlastnosti jsou dány geneticky, tedy evolučně. Vyvíjejí se a mění celoživotně, nejbouřlivěji v nitroděložním prostředí, pak v prvním roce života a v průběhu dospívání. V těchto údobích na ně působí vlivy zevního prostředí a jsou nejzranitelnější. Viz: Sítě. In Koukolík, F.: Sociální mozek. 2., přepracované vydání. Praha, Karolinum 2016.
Poznámka 2
Mozky zvířat ani lidí zevní svět nefotografují. Smyslová čidla „přeloží“ proměny zevního světa, například viditelné světlo a zvuk, do řeči nervových impulzů. Nervové impulzy ovlivňují činnost synapsí, což jsou kontakty mezi nervovými buňkami, a dovedou postavit synapse nové. Vzniká tak nová doplněná nebo docela nová synaptická síť tvořená miliardami, případně biliony synapsí v různých částech mozku. Časoprostorově uspořádaná činnost některé z těchto sítí je „mentální reprezentace“, souhrnný a obecný psychologický pojem pro „obraz“ nějaké součásti zevního světa, rajčete, automobilu, nějaké události nebo vztahu. Viz: Koukolík, F.: Mozek a jeho duše. Čtvrté, rozšířené a přepracované vydání. Praha, Galén 2014, s. 25n.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219894