Pomalu si z talíře nabíral hustou zelňačku, kterou si uvařil už včera. Jaromír pro samou práci neměl čas se oženit, a tak si musel jídlo chystat sám. Když dojedl, řekl si, že by se měl vrátit do dílny. Měl pocit, že stále ještě nevytvořil to, co by si skutečně přál. Zatímco byl Jaromír v dílně, z tlamy krokodýla vylezl malý červotoč. Celou dobu tam byl ukrytý a teď konečně nadešla jeho chvíle. Nejprve se rozhlédl po místnosti a pak si hned radostně promnul ruce. Tohle byl sen každého červotoče. U řezbáře Jaromíra bylo všechno v místnosti ze dřeva. Stůl, židle, postel, podlaha, a dokonce i stěny, kuchyňská linka, skříně i police. Malému červotoči zajiskřilo v očích. Nejprve se zavrtal do židle, která byla nejblíž. Cítil se tam jako v ráji. Po židli hned vyzkoušel postel, pak stůl a všechno ostatní. Když se pozdě večer Jaromír vrátil z dílny, otevřel dvířka kuchyňské linky, aby si vzal hrnek. Chtěl si totiž uvařit čaj. Dvířka se mu pod rukama rozpadla. Vzal si hrnek a postavil ho na stůl. Stůl se ale pod tíhou hrnečku zbortil. Jaromír na to hleděl jako opařený. Nic nechápal. Zamyšleně se posadil na židli. V tu ránu byl ale na zemi. Židle se pod ním prolomila, jako kdyby byla z papíru, a ne ze smrkového dřeva. S dubovou postelí to bylo taky tak. To už Jaromírovi začalo vrtat
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219840