98
vývoje. Reálná komunitní práce se odehrává pod tlakem procesů, které modelují soudobou společnost i podobu lokálních společenství. Z dlouhodobého hlediska patrně nejvýznamnější jsou vzájemné interakce mezi globalizačními tlaky a způsobem, jímž na ně reagují místa (Bauman, 2013, s. 101). Typickým příkladem je současná migrační vlna do Evropy. Je těžké si představit kompetentní, vysokoškolsky vzdělané sociální pracovníky, kteří by nebyli schopni přímou pomoc uprchlíkům spojit s otázkami koncepčními, tj. o příčinách migrace, s kritickým zhodnocením existující legislativy ohledně migrace, s aktuálními možnostmi státu a lokalit, jejich rychlé adaptace, s udržitelným a dlouhodobým řešením problematiky apod. Jak Bauman (2015) v souvislosti s migrační vlnou předesílá, budeme si možná muset zvykat i na zcela jiné scénáře vývoje komunitní práce. Zatímco ideálem sociální práce je integrace marginalizovaných skupin do společnosti, a o tomto ideálu není pochyby, praxe ukazuje, že se některé společenské skupiny v Evropě budou muset naučit žít vedle sebe, tedy nikoli pospolu. I tento scénář je velkou výzvou pro sociální pracovníky, politiky, právníky a neziskové organizace, kteří jaksi intuitivně staví na myšlenkách kulturní integrace evropského prostoru. Můžeme být ale i svědky snah a praxe utužení tzv. evropských hodnot a důrazu na jejich dodržování, jakkoli se představy o nich v některých aspektech odlišují. O úspěšnosti zvládnutí této nové výzvy je jen obtížné spekulovat. Autoři, jako Castells, Bauman, Drucker (Bauman, 2013, s. 101), upozorňují též na proměnu lidských sídel, hlavně pak oddělení životních světů nové globální elity na straně jedné a místních lidí. První skupina je specifická v tom, že její zájmy jsou spojeny s nadnárodními aktivitami, většinou komerčními, nebo se jedná o kosmopolitní profesionály. Pokud se mohou věnovat svým vlastním aktivitám a zároveň mají k dispozici všechny služby k uspokojování každodenních služeb a pohodlí, už je dál místo, ve kterém mají rezidence, nezajímá. Pro tyto lidi není místní komunita důležitá, pokud se její stav nedotýká potřeb a komfortu nutných pro výkon jejich profese. „Městská populace už není jejich pastvinou, zdrojem bohatství ani jejich svěřencem, kterého mají v péči a nesou za něj odpovědnost, jako bývala dříve pro majitele továren a obchodníky se zbožím a ideami. Jsou tudíž vůči dění ve svém městě v podstatě lhostejní, město je pro ně jen jednou z lokalit, a ty jsou malé a bezvýznamné z hlediska kyberprostoru – jejich skutečného, byť virtuálního domova.“ (Bauman, 2013, s. 101).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219546
99
Další trend v rozvoji komunit můžeme označit jako urbánní lokalismus, kdy se společnost rozděluje do menších společenství, která tvoří lidé s podobnými zájmy, podobnými schopnostmi, riziky a potřebami. Kde žijí, je závislé hlavně na tom, jaké jsou jejich příjmy. S úpadkem tradičních diverzifikovaných komunit upadají i ostatní pozitivní vedlejší produkty, řada služeb a zejména pospolitý a občanský život v nejširším smyslu. Problematika sdíleného lokálního zájmu se stává jen těžko uchopitelná (Reich, 2003, s. 334–355). Vzhledem ke globalizaci se dá předpokládat, že toto sociální vydělování více světů v dané lokalitě se bude spíše prohlubovat, určitě tento stav můžeme předpokládat ve velkoměstech. Na druhé straně se dá předpokládat, že nejistoty, které vznikají právě z velkých tlaků globalizačního procesu a malé schopnosti národních vlád na ně reagovat mohou podnítit rozvoj kvalitní místní politiky, vznik místních komunitních iniciativ a svépomocných skupin, které v míře omezené právě na určitou komunitu anebo skupinu jsou schopny nalézat řešení a vzájemnou sociální oporu. V našem stále globalizovanějším světě je opravdu chytrá politika stále vědoměji lokální. Roli mohou mít lokální svépomoc, samozásobitelství, podpora místního hospodaření a hospodaření se zdroji (vodou, půdou, lesy) nezávislého na globalizovaných procesech, časové banky a další kreativní místní činnosti. Určitou renesanci mohou zaznamenat i církevní organizace, hlavně v tom případě,
Obr. 20: Sousedské aktivity na zahradě
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219546
100
že zaujmou obyvatele komunity svými praktickými (hlavně sociálními), etickými i spirituálními aktivitami. Mohou mnohem výrazněji hrát roli ekonomického aktéra s etickými parametry podnikání (například sociálního podnikání), hlavně v tom případě, že k etickému podnikání využijí majetků vrácených církvím v restitucích po roce 2014. Politika, která je málo účinná v kyberprostoru velkých investic nadnárodních hráčů, nachází zázemí v záležitostech, jež má v dosahu, u místních problémů. „Pro většinu z nás jsou to jediné záležitosti, s nimiž dokážeme něco udělat, které můžeme ovlivnit, napravit, zlepšit, přesměrovat“ (Bauman, 2013, s. 102). Dokonce i záležitosti pramenící z nepochybně vzdálených zdrojů a příčin, jako je znečištění ovzduší nebo vodních zdrojů, se stávají pro nás důležitou otázkou ve chvíli, kdy se někdo chystá založit velkou skládku v blízkosti našeho domova nebo když naše děti trpí astmatem. Postupující komercionalizace v oblasti zdraví, která je důsledkem honby za ziskem nadnárodních farmaceutických koncernů, se stává politickou otázkou pro většinu lidí až tehdy, je-li omezen provoz místní nemocnice nebo pozorujeme-li množství lidí, kterým nákup léků ubírá z již tak napjatého domácího rozpočtu. Do značné míry musíme nahlížet skrze dichotomii globální příčiny– lokální následky i na aktuální problematiku migrace. Příčiny migrace tkví v mnohém v globální devastaci životního prostředí a globalizaci konfliktů. My však vnímáme tento globální problém skrze realitu nebo strach z takové reality, kdy ulice našich měst jsou zaplaveny ekonomickými migranty, kdy budou vyvolávány střety s místní populací a dojde ke snižování dosažených standardů. Velká města se stala skládkami globálně vyvolaných problémů (Bauman, 2013, s. 103). Pro řešení místních témat jsou důležitou komunitní silou občansky orientovaní profesionálové, kteří usilují o identifikaci problémů, jejich pojmenování a nabádají k široké účasti lidí na věcech veřejných s poukazem na nedostatky existujících politik a přístupů. Tito jsou v optimistickém případě podporováni a doplňováni uvědomělými občany, kteří vidí nutnost zabývat se věcmi veřejnými z pozice sociálních vrstev nebo skupin, čelících některým nepříznivým okolnostem. Mají výraznou roli při budování demokratické občanské kultury založené na dialogu, zájmu o věci veřejné, pochopení souvislostí a taktéž při rozvíjení empatie vůči ostatním postojům a názorům.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219546