Adam EJ Chaar
Chce to najít otce myšlenky, aby stávající koncept nezůstal na ocet, abych jím opravdu dojel na hlavní kolej. Jinak to bude jen další smazaná mandala. Má to tak být? Žižkovský vysílač je maják marných myšlenek. Jestli budeš sama, přijeď za mnou. Jestli najdeš lidi nebo chytneš slinu, jeď dál. To je vrba, láska, svoboda, přátelství – bezpohlavní náklonnost. Na lásku není nikdy pozdě ani brzy. Všechno ti slíbím a slíbám tvoje slzy. To, co vidíme jako cíl je jen obzor, optický klam, který mineme bez povšimnutí. Čekají nás nové kontinenty, nové minuty, ať už společné nebo minuté v osamění, prožité v pominutí smyslů či nesmyslů. Čeká nás překvápko, které vyjeví jen čas a myslet na čas je ztráta času. Snažím se na nic nemyslet, jen doufám, že na mě občas myslíš ty. Jako bych tím, že na tebe myslím měl zařídit to, že budeš ty myslet na mě. Pořád piju černý cejlonský čaj Alwazah, který ti tak chutnal. Snažím se najít kompromis mezi přílišnou sílou a slabostí. Je mi z něj více méně šoufl. Je to matroš, pijou ho Arabové. Na krabici je červená labuť s černými obrysy. Vše je tak nějak černé a zničehonic najednou úplně bílé. Je to jasné a bliká to. Je to černobílé U konce s dechem od Godarda, kde Belmondo přemlouvá Sebergovou, aby se s ním vyspala a do toho vedou filosofické řeči a kouří jednu za druhou a vypadají skvěle. Na začátku Belmondo ukradne auto a zastřelí fízla. Hledají ho, pořád o sobě čte v novinách a kouří a zajímá ho jen ta holka. Přemlouvá ji k sexu, a aby s ním jela do Říma. Ona se chce stát herečkou a hraje si s ním. Pak ho udá policii, údajně ze strachu. V závěrečné scéně Belmondo teatrálně prchá a je postřelen. Už nemůže, padá na zem. Sebergová se nad ním sklání a omlouvá se. Něco jí řekne. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219300