98
O porozumění kulturním specifikům českých seniorů a seniorek ve vztahu k pohybové aktivitě a motivaci k ní jsme usilovali i v naší studii (Mudrák, Slepička a Elavsky, 2012). Data získaná v rámci našeho českého výzkumu jsme zde srovnávali s daty získanými od přibližně ekvivalentního souboru amerických seniorů a seniorek. Obě skupiny vyplnily stejnou baterii dotazníků zjišťujících míru jejich účasti v pohybové aktivitě, druhy pohybové aktivity a používané motivační strategie. Zjistili jsme, že čeští senioři udávají vyšší míru účasti v pohybové aktivitě, avšak současně méně často používají výše představené seberegulační strategie. Také jsme zjistili, že se obě skupiny věnují do značné míry odlišným pohybovým aktivitám. Z výsledků této studie vyplývá, že čeští senioři se hodnotí jako více pohybově aktivní než američtí senioři. V obou dotaznících pohybové aktivity udávali čeští senioři a seniorky signifikantně vyšší úroveň celkové pohybové aktivity i signifikantně vyšší úroveň pohybové aktivity na různých stupních intenzity (tj. u lehké, střední a intenzivní pohybové aktivity). Z hlediska celkové pohybové aktivity udávali čeští respondenti, že se jí průměrně věnují přibližně 630 minut týdně, zatímco američtí respondenti udávali průměrně přibližně 430 minut týdně (obrázek 11). Ačkoliv čeští senioři a seniorky udávali vyšší účast v pohybové aktivitě, američtí senioři a seniorky překvapivě udávali častější užívání různých motivačních strategií spojených s pohybovou aktivitou (obrázek 11 a 12). Američtí senioři zmiňovali významně vyšší úroveň vnímané vlastní účinnosti týkající se pohybové aktivity: byli více přesvědčení o tom, že pohybová aktivita bude i během příštích šesti měsíců součástí jejich životního stylu a že budou ve vztahu k pohybové aktivitě schopni překonávat překážky (např. problémy s motivací, nedostatek sociální podpory či problémy týkající se organizace pohybových aktivit). Američtí senioři také zmiňovali častější užívání seberegulačních strategií souvisejících s vyšším zaměřením na pohybovou aktivitu. Udávali, že více sledovali svou účast v pohybové aktivitě, více zaznamenávali, co jim pomáhalo být aktivní, a snažili se vyhýbat situacím, které by mohly jejich pohybovou aktivitu omezovat. Američtí senioři také vnímali signifikantně vyšší podporu druhých lidí týkající se cvičení, především ze strany své rodiny. Jedinou motivační strategií, u které zmiňovali signifikantně vyšší úroveň čeští respondenti, byly efektivnější postupy při stanovování cílů pohybové aktivity, obě skupiny však udávaly relativně nízkou efektivitu při stanovování svých cílů.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218981
99
700 600 500 400
ČR
300
US
200 100 0 Celková pohybová ak vita
Obrázek 11 Srovnání udávané celkové pohybové aktivity u českých a amerických seniorů v minutách za týden.
80 70 60
%
50 ČR
40
US
30 20 10 0 Vnímaná osobní účinnost
V.o. ú při překonávání překážek
Obrázek 12 Srovnání vnímané osobní účinnosti u českých a amerických seniorů Pozn. Graf uvádí, do jaké míry (v %) senioři věří, že se budou schopni věnovat přiměřené pohybové aktivitě následujících 6 měsíců).
Největší rozdíl oběma skupinami byl v tom, do jaké míry senioři udávali, že monitorují svou účast v pohybové aktivitě (čeští respondenti uváděli spíše „zřídka,“ američtí spíše „často“), dále pak do jaké míry se vyhýbají situacím, které by jim znemožnily účast v pohybové aktivitě (čeští
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218981
100
respondenti uváděli spíše „zřídka“ a američtí spíše „občas.“ Výraznější rozdíl byl také v tom, jak vnímali respondenti podporu ze strany rodiny. Čeští respondenti uváděli, že se jim podpory ze strany rodiny dostává spíše „výjimečně“, američtí respondenti uváděli, že se jim podpory dostává „občas“. Výrazný rozdíl se projevil v tom, jak obě skupiny vnímají vlastní účinnost ve vztahu k pohybové aktivitě – američtí respondenti udávali v průměru o dvacet procentních bodů vyšší odhad než čeští. 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1
ČR US
Obrázek 13 Srovnání vnímané osobní účinnosti u českých a amerických seniorů Pozn. Měřeno sebehodnotícími dotazníky PASR, EPS, EGS a SSE na pětibodových škálách 1 (nikdy) – 5 (velmi často) (viz tabulka 10)
Při pohledu na uvedené výsledky je zřejmé, jakým druhům pohybové aktivity se respondenti v obou skupinách věnovali, a jsou patrné i značné rozdíly. Jak jsme již uvedli výše, u českých seniorů a seniorek výrazně dominovaly aktivity nesportovního typu. Zvláště na úrovni lehké a středně intenzivní pohybové aktivity u nich zcela jednoznačně převažovaly pracovní aktivity jako je práce na chalupě či na zahrádce, doprovázené nesportovními činnostmi jako jsou procházky či tanec. Například na úrovni středně intenzivní aktivity tvořila práce na zahradě a na chalupě u českého vzorku 54 % všech odpovědí. Naopak američtí senioři a seniorky udávali převážně účast ve sportovněrekreačních aktivitách, především v různých skupinových sportovních programech či cvičení se sportovním náčiním (64 % všech odpovědí). U lehké pohybové aktivity opět v americkém vzorku výrazně převažovaly sportovní pohybové aktivity (77 % odpovědí), v českém vzorku byly udávané druhy aktivity rozloženy rovnoměrněji, nejvíce zde převládala nesportovní pohybová aktivita jako tanec, procházky či turistika (40 % všech odpovědí). Na úrovni intenzivní pohybové aktivity si byly obě skupiny podobnější s vý-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218981