98
PETR FELDSTEIN
výhodu v tom, že je složeno z cizích slov. Proto mohu posloužit i jeho českou verzí: Nehybné, resp. nepohyblivé kolo. Ale pokračujme: Pokojový bicykl. Výraz složený z českého i nečeského, nicméně srozumitelného slova. Nevystihuje však onu nehybnost, spíše ji dává jenom tušit. Šlapací artefakt. Jistě trochu originální, nicméně také ne špatná varianta. Rotoped je přece technický výrobek a při pohledu na něj musím konstatovat, že je skutečně i téměř umělecký. K poslednímu výrazu jsem dospěl opisem. Má plných pět slov a všechna česká: Nejpomalejší dopravní prostředek na světě. Jistě, jde do značné míry o nadsázku. Ale ať na něm šlapete, jak šlapete, ať jedete, jak dlouho chcete, a ať vyvinete jakoukoli rychlost, neujedete ani metr. Neujedete ani centimetr. Neujedete ani milimetr. Neujedete zkrátka vůbec žádnou vzdálenost. Takové a ještě jiné synonymické výrazy pro rotoped jsem vymýšlel, než jsem se, nedalo se nic dělat, protože ostatní členové rodiny to přede mnou vyzkoušeli už několikrát, na něj posadil. Ostatně proto jsme rotoped přece koupili. Abychom díky jeho důmyslné podstatě měli trochu pohybu a nemuseli přitom opouštět své čtyři stěny. Po několika šlápnutích jsem si liboval, jak je to všechno velmi hezké, ale že by se mi ještě víc líbilo, kdybych sice měl pohyb, ale nemusel přitom zároveň šlapat. Šlapání mi totiž připadalo dost nudné a také poměrně vyčerpávající. Abych se od toho trochu odpoutal, snažil jsem se soustředit svou pozornost na tachometr, jímž byl rotoped rovněž vybaven. Na chvíli jsem se v duchu vrátil o mnoho let zpátky ke svému kolu značky Favorit, na němž jsem jezdil jako odrostlé dítě až do rané dospělosti. Můj favorit měl rovněž také tachometr, ale kilometry mi na něm tenkrát přibývaly takovou rychlostí jako teď pouhé stovky metrů. A to jsem se tehdy vůbec nezadýchával a ani mě nebolely nohy. Unaven jsem opustil sedlo a těžce dopadl do naštěstí jen opodál stojícího křesla. Vehementně dýchaje a důkladně zpocený hleděl jsem udiveně na rotoped. Na kolo bez kol. Na imobilní velociped. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218669
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218669
100
PETR FELDSTEIN
Na pokojový bicykl. Na šlapací artefakt. Na nejpomalejší dopravní prostředek na světě. Chce to trénink, pomyslel jsem si, když jsem přestal dýchat přerývaně. Druhý den jsem byl v sedle znovu. Po chvíli šlapání jsem zase skončil v opodál se nacházejícím křesle. Třetí den, po příchodu z práce, jsem k rotopedu zamířil rovnou. Sedl jsem si však nakonec do křesla a rotoped zpočátku jen pozoroval. Pak jsem si uvědomil, že si mačkám sako, které jsem měl na sobě. Vstal jsem tedy, sundal si je a… a pověsil, podobně jako na ramínko, na řídítka rotopedu. Ramínko s pedály, resp. němý sluha s pedály, napadl mě další, mně nejbližší a zároveň vůbec nejpřiléhavější výraz. Současně jsem si byl definitivně jistý tím, čím jsem si dosud tak úplně jistý nebyl. Že jsem si totiž rotoped přece jen nekoupil zbytečně. Však jsem ho také od té doby pro tento účel hojně využíval.
33. TATÍNKOVO RANÉ DOPOLEDNE Do čekárny jednoho pražského dětského zdravotního střediska vešel tenkrát uondaný otec s asi pětiletou dcerou a tříletým synem. Zatímco tatínek, asi tak pětatřicetiletý, znaveně usedl na židli a dříve jistě jiskrný, teď však zcela vyhaslý pohled upřel na holou, latexem béžově vyvedenou protější stěnu, rozběhly se jeho děti po místnosti. Hned byly tam, hned onde, volné židle přesunovaly z místa na místo, bouchaly jimi o zem a pak, ke značné nelibosti několika ostatních přítomných, do nich kopaly. Tatínek přitom stále zíral do zdi, hleděl na ni jako na plátno v kině, než se v sále zhasne a než se na ekranu objeví první obrázky. Delší chvilka alespoň relativního klidu mu však dopřána nebyla. Nejdříve chtěl jít čurat chlapeček, pak holčička. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218669