nemá jí ani ždibíček, z celé duše mě nenávidí. Nebo mi závidí? Určitě je to závist. Na rozdíl od ní mám ještě v životě šanci. A taky nejsem tak trapná jako ona! Závidí mi dobrý vkus v oblékání, sama pro tyhle věci nemá vůbec smysl, ale přitom to tuší, má z toho komplexy… Ale přes to všechno to nechápu. Jak mě mohla tak strašlivě zklamat? Takhle selhat na celé čáře? Copak ji to nebolí tolik jako mě? To by tedy mělo! Chvíli si obě něco četly, nebo se tak aspoň tvářily, a upíjely z hotelových sklínek po malých doušcích červené víno. Čím to, že dnes je tak nepříjemně nakyslé? Tady ve Francii je přece i to nejlevnější víno ze samoobsluhy vždycky vynikající. Markéta naoko listovala průvodcem a Ela se snažila luštit za pomoci slovníku nějaké místní noviny, ale brzy je to unavilo. Čekal je už jenom jeden poslední nocleh někde v Německu a pozítří budou doma. Škoda, že na tuhle dovolenou nebudu vzpomínat v dobrém, přitom jsem to vůbec nezavinila, napadalo Elu. Dovolená zkrachovala, naše přátelství zkrachovalo, a já za to přitom vůbec nemůžu, myslela si Markéta.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217923