Zlatí a Růžoví křižáci pentagram znázornit růží. Růže a pentagram byly v evropské mystice dávány vzájemně do souvislosti od 16. století. Jakob Böhme a spirituální alchymie Vedle vlivu původní židovské a křesťanské kabaly zasáhl silně učení rosikruciánů, jak jsme již řekli, Jakob Böhme.1 Jeho vznešený projev museli uvítat2 už jenom proto, že důrazněji než někteří jiní mystikové uplatňoval vnitřní osvícení a všechny racionální pokusy o poznání naopak odmítal za soustavného napadání i rosikruciány nenáviděných školených učenců. Důležité přitom bylo, že přesto přijal vědecké poznatky nové doby, jako např. Koperníkův systém, a to s takovou důsledností, že nepovažoval první knihu Mojžíšovu za dílo „drahého muže Mojžíšeÿ, protože její výklad historie stvoření není možné sladit se skutečností.3 Proto je tedy Böhmeho systém rosikruciánským snahám blíže než kabala, neboť jak již bylo výše uvedeno, její teosofické spekulace se v první řadě snaží proniknout nejvyššími světy, kdežto Böhmeho mystika se zdržuje i v nižších sférách. Stává se pozemskou přírodní filosofií a tím je, dá se říci, i praktičtější. Konečně však (a to je možná rozhodující) je Böhme ve svém nahlížení přírody ovlivněn Paracelsem, což znamená, že používá nejen alchymistické výrazy, nýbrž úplně těmito myšlenkami žije. Ne že by byl sám v materiálním smyslu alchymistou, což také jednoznačně popírá,4 stejně jako Pico della Mirandola a Reuchlin,5 ale 1 Srv. zde Schneider, 129: „Böhmeho teosofie sice neoslavuje v tajných společnostech zrovna své zmrtvýchvstání, ale přeci jen zaznamenává zcela novou epochu svého rozkvětu. . .ÿ 2 Pro staré rosikruciány ještě nemohl Böhme hrát takovou roli, neboť před rokem 1614 vyšla jenom „Auroraÿ a ostatní spisy následovaly teprve po zániku bratrstva, po roce 1619. Přirozeně i zde je znatelná silná vnitřní příbuznost. Peuckert by proto naopak rád dokázal, že Böhme stěžejní spisy napsané již mezi lety 1604 a 1610 dokonce znal a byl jimi tak silně ovlivněn, že „ jeho světonázor, jeho myšlení je rosikruciánskéÿ. (265) 3 „Aurora oder die Morgenröte im Anfangÿ (Aurora neboli ranní červánky počátku), kap. 22, V, 26. 4 „Auroraÿ, 22, V, 105. Že však i přesto „praktikovalÿ, dokázal Peuckert ve svém „Leben Jakob Böhmesÿ, Jena 1924. 5 Srv. Reuchlinův výklad Kamene mudrců, klasický pro spirituální alchymii. Vychází v něm jednak z mnoha míst bible, která Boha srovnávají s ochraňující skálou – zejména I. Petr, verše 2, 6 a 7 – a která se stala lapis angularis, úhelným kamenem svobodného zednářství, a jednak z hebrejského slova pro „kámenÿ: Aben. Velké tajemství se skrývá ve spojení Otce: Ab, se Synem: Ben, v jedno slovo, tzn. v jedno Božství. Toto Reuchlin dává do souvislosti s Janem, 17, s modlitbou, v níž Kristus zdůrazňuje svou jednotu s Otcem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217883